Strana 12
REFLEKTOR / NEZISKOVKY V REGIONECH
naštěstí převažují. Mám zkušenost,
že k posilování se motivuje lépe než
k samotnému sportu. Řada lidí to
totiž spojí s návštěvou fyzioterapie,
na kterou sem dojíždějí. Jen kvůli
posilovně by jich asi tolik nepřijelo.
Každý týden tu mám pravidelně tak
12 lidí. Docházejí také jejich rodinní
příslušníci nebo naši zaměstnanci.“
Mezi Jardovy pravidelné klienty
patří také Patrik Herout (35), který
dojíždí dvakrát týdně 40 km, aby si
zacvičil a zaposiloval. Na vozíku se
ocitl v roce 2009 po nehodě s mo-
torkou. Poškodil si míchu v oblasti
krční páteře C5, takže má částeč-
ně ochrnuté i ruce. „Roky jsem byl
prakticky jen doma a skákal kolem
mě brácha. Když jsem si našel přítel-
kyni se dvěma dětmi, rozhodl jsem
se rozhýbat a něco se sebou dělat.
Fenix mi v tom hodně pomohl. Tady
mě vycepovali a naučili soběstač-
nosti. Vyzkoušel jsem si na půl roku
i samostatné bydlení v bezbariéro-
vém bytě, který mají nedaleko odtud
k dispozici. Podíval jsem se díky nim
s handbikem k italskému jezeru Lago
di Garda nebo se proletěl na paragli-
du,“ usmívá se optimistický Patrik,
který podniká v energetice. Nakonec
zasedl i v radě ParaCENTRA, rád by
ho s ostatními posouval dál.
STŘECHA NAD HLAVOU
Velkou výzvou je v tomto ohledu síd-
lo Fenixu. Dvoupodlažní pavilonová
budova z roku 1975 přiléhá k pů-
vodnímu internátu zdravotních ses-
ter fakultní nemocnice. Jde o hezkou
ukázku dobové architektury, která
ovšem přímo volá po rekonstrukci.
Pro ParaCENTRUM je otázka střechy
nad hlavou kruciální. Stávající, navíc
pouze pronajaté prostory nevyhovují.
Myšlenky na rekonstrukci vedení
opustilo před pěti lety, kdy se začaly
rodit plány na výstavbu nového cen-
tra. Existují vizuální studie, dokonce
se podařilo vyjednat určité finanční
dotace. Ukázalo se však, že realizace
je běh na delší trať, než se původně
přepokládalo. A tak bylo nutné ev-
ropské peníze vrátit a trpělivě po-
kračovat v přípravách. Největší pro-
blém představuje v současné době
nalezení vhodného pozemku. Ředi-
tel Michal Odstrčil by nějakou nabíd-
ku jedině uvítal, o to víc, že vlastník
stávajícího objektu centra, Fakultní
nemocnice Brno, oznámil ukončení
pronájmu ke konci června příštího
roku.
Vedení přitom také řeší otázku fi-
nancování. Podobně jako u jiných
neziskových organizací v České
republice to ani tady není snadné.
Celkem 66 % z patnáctimilionového
rozpočtu tvoří osobní náklady, reha-
bilitaci Fenix dotuje ze dvou třetin,
přestože má po šestiletém jednání
smlouvu se zdravotní pojišťovnou.
Finance přicházejí od státu, kra-
je i města. „Nebo například také od
Konta Bariéry, které nám pomohlo
s úhradou kurzů pro zaměstnance,
za což jsme velmi rádi. Jsou velmi
důležité z hlediska osobního rozvoje,
který funguje jako dobrá prevence
syndromu vyhoření. I když tu pra-
cují fajn lidé a je nabíjející potkávat
zajímavé životní příběhy a pomáhat
druhým, může to být často i vysilu-
jící,“ doplňuje ředitel Odstrčil.
Dává proto zaměstnancům mož-
nost realizovat se například v pří-
pravě společenského plesu nebo
charitativních akcí, jako jsou kon-
certy, výstavy či dražby výtvarných
děl dětí a mládeže. I ty představují
příspěvek do rozpočtu. „Část příjmů
představují také platby od klientů.
Máme i firemní či individuální dárce.
V posledních letech se rozjely podni-
kové zaměstnanecké sbírky. To jsou
ideální peníze, které nejsou dotačně
vázané, tudíž je lze použít libovolně,“
vypočítává Michal Odstrčil.
Přes popsané trampoty se sídlem
i financemi je optimistický a dodává,
že se nebojí – ani současné koro-
nakrize. „Jistá rizika výpadku příjmů
to sice představuje, jsou omezeny
společenské akce, některé firmy
zažívají hubené časy, ale jiné zase
naopak – IT technologie, zásilkové
služby. Určitě to zvládneme a zase
bude dobře!“
Mezi nejdůležitější
služby patří
fyzioterapie.
ParaCENTRUM
Fenix, z. s.
Netroufalky /
Brno
www.pcfenix.cz
Roky jsem byl prakticky jen doma
a skákal kolem mě brácha. Když jsem
si našel přítelkyni se dvěma dětmi,
rozhodl jsem se rozhýbat a něco se
sebou dělat. Fenix mi v tom hodně
pomohl.