Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 17

17

Simona dodává: „Znali ho jako spor-

tovce, a najednou mají pocit, že se

musel proměnit v někoho divného.

Ti, kdo to překonali a navázali opět

kontakt, viděli, že je to pořád ten

Honza, jakého znali, i když se samo-

zřejmě dost věcí změnilo.“

CESTIČKY PRO ŽENU

Jan i jeho rodina se změnám stále

ještě učí. Nějaký čas strávil poby-

tem v nemocnicích a rehabilitačních

zařízeních a doma je teprve několik

měsíců. Po technické stránce to prý

nebyl žádný velký problém: „Pros-

tě jsem se zabydlel v přízemí, jen

jsme museli upravit koupelnu se

záchodem. Což si žena stejně přá-

la,“ prohodí Jan v nadsázce a mrkne

směrem ke své partnerce. „Do patra

uděláme plošinu, takže předěláme

schodiště, a asi mě čekají ještě ces-

tičky po zahradě. Prý aby se mi lépe

jezdilo, ale já vím, že si oboje přála

už dřív, tak teď je to alespoň na co

svést,“ dobírá si Simonu její manžel.

Po vzorně upraveném trávníku

(což byla dřív údajně jeho prakticky

jediná domácí práce) kolem domu se

mu jede těžko, ale auto řídit zvládne.

„Bohužel se mi k tomu všemu přida-

ly snad všechny možné komplikace,

jež jsou uvedeny v příručce, kterou