Strana 27
27
Naše Erika Trousilová třeba spadla
jen ze dvou metrů – a je dobře, že ta-
ková věc během StarDance zazněla.
Naprosto jsem ale nechápal někte-
ré reakce na tento večer na internetu,
kde lidé anonymně tohle kolo odmí-
tali. Stačí přece tak málo, abychom
se ocitli na vozíku také! Snažím se
rovněž být v některých charitativ-
ních projektech. Třeba Bubliny, Pink
Bubble, nadaci, která se stará o tee-
nagery po onkologické léčbě – po-
máhá jim zařadit se do běžného ži-
vota. S Lenkou Norou Návorkovou
jsme byli i na akci Ježíškova vnou-
čata. Jsou pořádaná Českým rozhla-
sem v předvánočním čase. Jednou
jsem také navštívil s dcerou dětský
domov – na zpáteční cestě nastalo
v autě ze zážitků, které jsme měli,
dlouhé ticho…
Byl jste se rozloučit svelkými
herci, panem Luďkem Munzarem
nebo Stanislavem Zindulkou –
stím jste si zahrál zřejmě vjeho
poslední roli, ve filmu Narušitel.
Mám velkou úctu k téhle generaci.
A Luděk Munzar mě naučil základní
věc, která se týká herectví. Někdo se
zeptá a druhej odpoví. Nic víc.
Jak skvěle může fungovat tahle
„matematika“ herectví, pro mě
představuje duo Ivan Trojan
(Anděl Petronel) avy (Čert Uriáš)
ve dvojici pohádek – Anděl Páně
1 a2.
Když jsme točili prvního Anděla
Páně, znali jsme se s Ivanem Troja-
nem velmi okrajově. A Jirka Strach
nás spolu postavil před kameru. Měl
jsem před Ivanem respekt, ptal jsem
se sám sebe: Půjde nám to? A ono to
zafungovalo. Ta jistá „chemie“ zapů-
sobila. Po zeptání následovala od-
pověď. Stačí. Sedli jsme si s Ivanem
i lidsky, což byl příjemný bonus na-
víc. Devíza pohádek o Andělích Páně
je, že s nimi může člověk stárnout.
Malé děti si v nich najdou své – čerta
s andělem – a každý další lidský věk
si přidá své.
Film Narušitel režíroval istál
za kamerou osmnáctiletý David
Balda. Spolu svámi filmovali
také Petr Kostka nebo Stanislav
Zindulka…
Námět vznikl na základě příběhu ar-
mádního pilota Vladislava Baldy, Da-
vidova dědečka. Létání mám skuteč-
ně velmi rád, takže mě natáčení moc
bavilo. Hlavně mi udělalo dobře, že
osmnáctiletý kluk přemýšlí o tako-
vých problémech, o takových téma-
tech – a za tím já jdu. Nabídku jsem
přijal, protože mě dostal jeho talent
a odhodlání. Samozřejmě i téma fil-
mu, o útěku za svobodou, o kontras-
tu mezi službou v armádě a láskou
k létání. David Balda je zosobněním
věty, že když člověk chce, všechno
jde.
Jak pracujete sám snovou posta-
vou, jak ji stavíte?
Přeju si, aby byla nejednoznačná,
nebyla lehce uchopitelná a charak-
terizovatelná. Od drobností a detailů
stavím každou figuru dál.
Říká se ovás, že jste pohodář.
Co vás dokáže dostat do varu?
Přispívá kvašemu klidu isoučas
-
ná pozice na volné noze? Nejste
vangažmá, to má jistě svá pro
aproti…
Zásadně mě rozčílí blbost, lenost
a nepracovitost. A také bezmoc. Víte,
nepřemýšlel jsem o výhodách a ne-
výhodách angažmá: byl jsem „kon-
zerva“, chtěl jsem mít svůj hrníček
v rekvizitárně. Ale když nastal pro-
blém s mým hlasem, šlo to najed-
nou jinak. Slýchal jsem také: Jdi na
volnou nohu, zkus to! Ochutnáš to
a nebudeš chtít jinak. Je to svobo-
da. Mimo jiné jsem tím pádem mohl
dělat i záležitosti, které bych z ča-
sových důvodů, v divadle, dělat ne-
mohl. Být bez divadla je křehká věc,
musíte pracovat s časovou rezervou,
s vizí, že se může cokoliv stát. A jste
závislý na zazvonění telefonu. To
není zrovna jednoduché.
Rád dabujete anatáčíte audiokni-
hy. Namlouvání knih je specifická
ajistě náročná věc.
Je, ale zároveň i krásná a obzvlášť
obtížná. Číst denně pět hodin textu
nahlas, a na mikrofon, to není žádná
legrace…
Jednou jste prohlásil, že pokud
pan Munzar mluví olétání, je tam
jeho láska slyšet!
Nedá se to moc vysvětlit, ale on vě-
děl, o čem mluví! Jaké to je, když při-
stává a když se kola dotknou země.
V hlase se to prostě odrazí. Třeba
v Baladě o pilotovi, kterou namluvil
skvěle.
Jaké vás čeká léto ajak odpočí-
váte?
Pokračování seriálu Marie Tere-
zie, další díl dokumentu Legie 100
a možná i něco dalšího. Ale to nechci
zakřiknout. (směje se) A když chci
vypnout, podívám se na nějaký film
nebo si prostě lehnu a spím. V tom-
hle jsem dobrý.
Vjakém věku se krátce po pade-
sátce cítíte?
Jako vzorek končící střední genera-
ce…
Luděk
Munzar
mě naučil
základní
věc, která
se týká
herectví.
Někdo
se zeptá
a druhej
odpoví. Nic
víc.
Jiří Dvořák (*)
Vystudoval JAMU vBrně. Po studiích () nastoupil do
angažmá Státního divadla Brno, potom přešel do Městského
divadla vBrně. Vroce se stal členem uměleckého
souboru pražského Divadla na Vinohradech, poslední sezony
je na volné noze.
Na divadelních jevištích ztvárnil desítky rolí, například
Romea, Doriana Graye, Cyrana zBergeracu, Macbetha,
Salieriho, Figara, dvojroli Champsboisy/Bouton. Hrál ve
filmech Příběh kmotra, Pohádky pro Emu, Lída Baarová,
Anděl Páně a.
Vloni dotočil roli mentora Zdeňka ve filmu Narušitel, vyhrál
sLenkou Norou Návorkovou IX. řadu televizní taneční
soutěže StarDance.