Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 14

REFLEKTOR / KOMPETENCE PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ

Přes výše popsanou varovnou si-

tuaci českého zdravotnictví vím, že

český praktik, rozsahem vědomostí

a znalostí plně srovnatelný s vyspě-

lým světem, poskytuje širokou škálu

výkonů a zdravotních služeb, které

nám mnohé země EU závidí. Na dru-

hou stranu administrativní povin-

nosti českého praktika jsou také, co

se množství týká, unikátní.

Velkého zlepšení jsme v posled-

ních několika letech dosáhli v ob-

lasti odborných kompetencí. Mnoho

výhrad však stále máme k omeze-

ní preskripce hrazené z veřejného

zdravotního pojištění, které v Evropě

nemá, snad kromě Slovenska, obdo-

by a nutí nás pacienty odesílat i pro

běžné léky ke specialistům. Kromě

časové a mnohdy ekonomické zátě-

že pacienta to vede k jejich přetížení

a prodražení léčby.

Jsme my, čeští pacienti, prostě

zvyklí na to, že naše zdraví je váš

problém?

U mladší a vzdělanější generace,

u podnikatelů a živnostníků, kteří

opravdu potřebují být zdraví a ve for-

mě každý den, vidíme, že k nějakému

posunu dochází. Ale u starší a méně

vzdělané generace se nic nemění.

Přes miliony řádků osvěty, přes tisíce

televizních pořadů i našich vlastních

přednášek a besed v terénu jako by se

zastavil čas. Volání po pohodlí, po pa-

ternalismu, které adresuje český volič

politikům, míří i na nás. A zhoršilo se

to výrazně, když byly zrušeny legen-

dární regulační poplatky. Kromě ne-

dostatečné péče a spoluodpovědnosti

za své zdraví u stále velké části popu-

lace pozorujeme i nárůst nereálných

a iracionálních požadavků. Při snaze

o racionální diskusi, vysvětlení a řeše-

ní jsme častěji než dříve konfrontováni

s agresí neuspokojeného žadatele.

Proč se ještě nepodařilo vysvětlit

veřejnosti, že ani jedna minuta

zdravotní péče není zadarmo, že

každý – idrobný – úkon lékaře

nebo sestry něco stojí?

Je pozoruhodné, že se ještě dnes

mnozí pacienti domnívají, že prak-

tik je státním zaměstnancem, který

materiál pro svou ordinaci nekupuje,

ale tzv. fasuje. Svoji roli v tom hraje

i skutečnost, že praktický lékař ob-

vykle nepožaduje poplatek za regis-

traci či sponzorský dar. Jsem rád, že

zde mohu tuto nesprávnou předsta-

vu uvést na pravou míru: praktický

lékař provozuje nestátní zdravot-

nické zařízení stejně jako absolutní

většina ostatních ambulantních za-

řízení. Nájem, veškeré vybavení or-

dinací, nákup spotřebního materiálu,

mzdové a provozní náklady hradíme

z příjmu za poskytované služby.

Zpět k vaší otázce: Jsem přesvěd-

čen, že v touze získat voliče populis-

mus nedovolí politikům, aby otevřeně

a se všemi souvislostmi říkali lidem

celou pravdu o zdravotnictví. Zrušené

regulační poplatky nám stát částečně

kompenzuje. Jde asi o čtyři miliardy.

To není zanedbatelná částka. Před-

stavme si, že mohla jít na moderní

léky včetně biologické léčby, na mo-

dernější vybavení zdravotnických za-

řízení… Tohle ale občan neslyší. Slyší

jen, že léčba musí zůstat bezplatná,

stejná pro všechny, dostupná na kaž-

dém kilometru ve dne v noci, že pa-

cient vůbec nemusí zvažovat, zda na-

vštívit lékaře či si zavolat záchrannou

službu. I to je příčinou toho, že máme

průměrně dvanáct kontaktů s léka-

řem na člověka za rok, ve Švýcarsku

mají dva, v Nizozemsku čtyři. Jsou při

tom nemocnější? Nejsou. V průměru

se dožívají vyššího věku…

Dožijeme se stavu, kdy se ob-

jednáme klékaři, anebudeme

přesto čekat hodiny?

Možná u některých specialistů, kteří

si mohou a díky současnému systé-

mu regulací úhrad za poskytnutou

péči i musí regulovat počty ošetře-

ných. Objednací termíny tomu i od-

povídají a vidíme tendenci k jejich

prodlužování. Tedy specialista může

plánovat, může regulovat spotřebu

jím poskytovaných služeb.

Praktik musí být připraven řešit

vše – závažné i banální zdravotní po-

tíže, psát návrhy na lázně, vystavovat

neschopenky a řadu jiných potvrze-

ní, psát lékařské zprávy pro sociál-

ní účely apod. Ke kardiologovi nebo

neurologovi či jinému specialistovi

chodíte ukázněně na plánované kon-

troly, ke mně ale přijdete při zhoršení

potíží souvisejících s onemocněním,

pro které jste specialistou sledován.

Praktický lékař bývá zahlcen po-

žadavky jiných zdravotnických za-

řízení, která svoje povinnosti pře-

nášejí na praktika. Je zcela běžné, že

v době, která je vyhrazena pro objed-

nané pacienty, ošetřujeme pacienty,

kteří se deklarují jako akutní, ač mají

ve skutečnosti potíže dlouhodobě.

To pochopitelně čekací dobu prodlu-

žuje. Je to tedy také otázka respektu

k ostatním pacientům.

Kolik papírenských

strojů zaměstná

jeden lékař?

Nemusel by...

Kromě

nedostatečné péče

a spoluodpovědnosti

za své zdraví

u stále velké části

populace pozorujeme

i nárůst nereálných

a iracionálních

požadavků.