Strana 14
Ztráta blízkého člověka představuje vždy
obrovskou zátěž – svět po ztrátě drahé
bytosti už není stejný, a abychom se se
ztrátou mohli vyrovnat, musí se změnit
i něco v nás.
Zpracovat ztrátu nejbližších je náročné
pro dospělé, ještě náročnější je to však
pro děti a dospívající, protože v tomto
věku ještě nemají vyvinuty všechny
vyrovnávací mechanismy, a potřebují
tak naši pomoc. Truchlení u dětí se může
projevovat i psychosomatickými obtížemi
– například bolestmi břicha, hlavy, ne-
chutenstvím, nočními můrami, problémy
se spánkem…
Úplně nejhorší, co můžeme udělat, je
přistupovat k dítěti, jako kdyby se nic
nestalo, přestat s ním o zemřelém mluvit,
chlácholit prázdnými frázemi nebo mu
třeba znemožnit, aby se mohlo se svým
blízkým rozloučit – zúčastnit se pohřbu,
zavzpomínat na něj v rámci nějakého
rituálu nebo setkání s příbuznými, zapálit
svíčku… Pokud neumožníme dítěti truchlit,
můžeme tím zapříčinit jeho velké psychic-
ké problémy v budoucnu.
Navázat kontakt s někým, komu právě
zemřel někdo blízký, může být pro mno-
hé z nás obtížné – nevíme, co bychom
řekli, slova se nám zdají nedostačující,
máme strach, že svými slovy ublížíme,
někdy se takovému kontaktu zcela
vyhýbáme, protože smrt a bolest jsou
něco, co nás často děsí. Navíc patříme-
-li také k blízkým pozůstalým, jsme
často pohlceni vlastním zármutkem.
V takovém případě nám může pomoci
psycholog, který nás může i s dítětem
provázet procesem truchlení a být nám
oporou. Velmi pomoci mohou i publikace
věnované truchlení a zármutku u dětí
– průvodcem pro nejmenší děti může
být skvělá obrázková knížka „Když dino-
saurům někdo umře“ od Laurie a Marca
Brownových, kterou by měla mít i každá
školka, škola či jiná organizace pracující
s dětmi. Pro starší děti školního věku
a mladé je výborná kniha od Earla Groll-
mana Slon v pokoji – o smrti a zármutku
pro dospívající. Tyto knížky jsou skvělé
v tom, že nám při společném čtení s dí-
tětem pomohou navázat kontakt a otevřít
téma ztráty, dítě navíc díky tomu vnímá,
že víme, že se mu přihodilo něco zlého,
jsme tu ale stále pro ně a nebojíme se
o těchto věcech mluvit.
Pokud dítě vidí, že se svým zármutkem
nezůstalo samo a může se nám svěřit,
očistný proces truchlení může svým vlast-
ním tempem pokračovat až do doby, než
se dítě se ztrátou vyrovná a adaptuje se na
svět, v němž jeho blízký již není, ale stále
zůstává jako důležitá vzpomínka a součást
samotného dítěte a celé rodiny.
Autorka je psycholožkou
Fondu ohrožených dětí.
Ztráta v dětském věku
MARGARETA JOHNOVÁ
píše o vyrovnávání se
se smrtí blízkého
v dětském věku
REFLEKTOR / TRIBUNA
www.runandhelp.cz
Pomozte nám vyběhat
sportovní protézy
pro čtyři skvělé děti
šňůra charitativních běhů