Strana 9
Zájem o člověka
V minulém století, ještě před
druhou světovou válkou, dělali
v USA výzkumy o vlivu pracovního
prostředí na výkon dělníků. Někte-
rým změnili osvětlení, v další dílně
pouštěli hudbu, jiným dali nové
montérky a další nechali praco-
vat v těch mizerných, špinavých
dílnách, bez zlepšení. Ve všech díl-
nách ale byli pozorovatelé. K údivu
sociologů, u všech se zlepšil výkon
– i u těch, kterým nezlepšili v pra-
covním prostředí vůbec nic. Závěr?
Všichni se zlepšili, protože věděli,
že jsou v centru pozornosti, protože
ti druzí s nimi mluvili, zajímali se
o to, jak pracují a jak se cítí.
Tady někde byl i základ tzv.
psychosomatiky: uvědomění si
vlivu psychiky a zájmu o člověka
na jeho výkon. Ale i na zlepšení
nemoci, na dýchání po modrých či
růžových tabletkách nebo uzdra-
vování se po úrazech ve válečných
konfliktech. Američané proto znovu
zavedli duchovní v armádě a u nás
snad totéž měli dělat politruci, tedy
političtí pracovníci. Dnes toto ví
skoro každý inteligentnější vedoucí
podniku. Občas projeví zájem
o zaměstnance, zeptá se jich, jak
jim může pomoci. Tomáš Baťa
prý každý týden vcházel do svých
továren jiným vchodem, aby ho
dělníci viděli mezi sebou.
Při pomoci druhému člověku je to
obdobné. Dáme-li například jedin-
ci, který to potřebuje, vozík či jinou
pomůcku, která mu usnadní život,
s úsměvem a podrobně mu vy-
světlíme to, co si již předtím přečetl
v návodu k obsluze, bude z ní mít
prospěch rychleji, než pokud mu ji
vydáme ze skladu, ještě zabalenou
z továrny. Osobní angažovanost
je velice důležitá pro dárce i pro
příjemce pomoci. Proto i osobní
asistence, věnovaný úsměv a čas,
pomáhají druhému.
Autorka je socioložka,
členka rady Konta Bariéry.
SLOUPEK Jiřiny ŠIKLOVÉ
9
KDO TO VÍ?
Celý polistopadový koncept sociál-
ní politiky – tedy přesunout péči,
pokud je to možné, do terénu – se
osvědčil. Ústavy zůstávají jen pro
nejtěžší postižení nebo pro ty, jimž
prostě rodina nemůže poskytnout
ani minimální zázemí. Řešením je
i chráněné bydlení, stále rozšířeněj-
ší. Ale i to potřebuje asistenty. Někdy
jsou nezbytní na pár hodin, někdy
nepřetržitě. Tak či tak, už dlouho leží
u ledu zákon o sociálních pracovní-
cích, který by měl definovat poža-
davky na jejich kvalifikaci, průběžné
vzdělávání, postavení vůči klientům
a koneckonců i hranice, které ne-
smějí překročit. Proč tento zákon spí,
neví nikdo. Nebo někdo ano?
Přitom přibývá jen vyhláškami
stanovených povinností. Ani byste
netušili, že asistent potřebuje také
značnou administrativní zručnost.
Proč? „Protože zákon o sociálních
službách nám nařizuje sledování
všech úkonů s klientem. Asistent
tedy pomáhá a do elektronického
systému musí vyplnit: úkon při se-
beobsluze, toaleta, podávání jídla,
prostě všechno. Máme tedy doko-
nalou evidenci o každé minutě, ale
jaksi někdy nemáme asistenta…“ od-
povídá ředitelka POHODY.
Tohle všechno může být Tomášovi
úplně jedno. On ví, že nikdy nebude
sám. A když jeho obětavá maminka
potřebuje odjet na nákup nebo za
nějakou rodinnou záležitostí, vždy
bude stát nad jeho lůžkem přátel-
ská asistentka. Tato jistota je vlastně
v našem světě drobnůstkou. Nebo
ne? Není kvalitní a dostupná asis-
tentce už měřítkem vyspělosti a kul-
turnosti nás všech?
Moderní asistenční
služba se stala pevnou
součástí celého
sociálního systému.
Má svá pravidla, má
kurzy pro uchazeče,
má systémy hodnocení.
Ale nemá dost dobrých
zájemců o práci.
Vsadím se, že v nacházející před-
volební řeži ani v programech poli-
tických stran nebude o tomto pro-
blému ani slovo. To by museli mít
všichni kandidáti na poslance doma
svého Tomáše.
Lucie Mervardová
si ví rady skoro se
vším, ale zákony
a vyhlášky sama
nepředělá.
POHODA o.p.s.
POHODA nabízí v Praze služby chráněného bydlení,
denního stacionáře, odborného poradenství i osobní
asistence nejen lidem s mentálním nebo kombinovaným
postižením. Osobní asistenci a terénní odlehčovací službu
tu zajišťují asistenti, kteří vstupují převážně do domácího
prostředí klienta. Rozšiřují mu možnosti k získávání
dovedností, příležitosti být ve společnosti a také umožňují
nezanedbatelné odlehčení nejbližším, kteří svému členu
rodiny věnují nejvíce času a sil.
V POHODĚ se řídí myšlenkou Karla Čapka: „Každý se
může svobodně rozvíjet a jeden druhému má pomáhat,
aby byl šťasten tak, jak po tom touží.“
www.pohoda-help.cz