Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 7

7
Text: ZDENĚK JIRKŮ
Foto: JAN ŠILPOCH
U Tomášova lůžka stojí Lucie Zbro-
jová, asistentka z neziskovky POHO-
DA. Jsou už parťáci, vyrážejí spolu
i do kurzů malování ústy, povídají
si o všech novinkách, Lucie mu utře
pusu, podá pití, když je potřeba, za-
pne odsávačku, zlikviduje nepříjem-
né svědění, dělá všechno, aby byla
dobrá nálada. Procvičují si i paměť.
Jejich velké téma je fotbalová Sparta,
Tomáš klub nejen pozorně sleduje,
ale už pusou namaloval sparťanský
obraz. Nad jeho lůžkem visí zarámo-
vaný dres s podpisy hráčů. Tomáš je
i gurmán – moc si pochvaluje bram-
borovou kaši a rybí filé.
O asistentech
a jiných
těžkostech
Tomášovi je dvacet osm
a už dvacet let je kvadruplegikem.
Život malého kluka natrvalo
změnila srážka s autem
a až po téměř tříletém pobytu
vnemocnici si ho maminka
vzala domů. Vlastně ani
nic jiného nezbývalo.
Nikde jinde ho nechtěli.
Lucie je zkušená asistentka. Sama
má zdravotní postižení, a tak dobře
ví, co tato služba může přinášet.
A také ví, proč mnozí její kolego
asistenci opouštějí. Nízké odměny,
těžká práce, velké citové nasazení.
SOUCIT NESTAČÍ
V dnešní době, kdy se dokonce i su-
permarkety předhánějí v nabídkách
docela dobrých mezd, je asistence
spíš pro idealisty. A to ještě musejí
mít dobré finanční zázemí v rodině.
Lucie Mervardová, ředitelka PO-
HODY, to shrnuje: „Aby služba byla
kvalitní, víme, že se musíme starat
Z Tomáše čiší dobrá nálada.
I proto, že nikdy není sám.
Můžeš