Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 19

19

lovat miliardy, ale jen málokdy umí

rozlišit individuální potřeby konkrét-

ního člověka. V tabulkách najdete

otázku: Můžete si sám dojít na WC?

A když odpovíte kladně, už není

řádek, kam se napíše: ale trvá to půl

hodiny. To sice není příklad z Nejd-

ku, ale podobných situací potkáváme

při svých cestách příliš mnoho.

OCO SE MŮŽETE OPŘÍT

Někdy se říká, že věřící lidé to mají

v těžkých situacích lehčí. Mohou se

opřít i o cosi neviditelného, ale osvěd-

čeného. Matysovi jsou věřící. Podle

svých slov i tam nachází paní Dagmar

sílu, i když ví, že do bývalé formy se

její manžel nedostane. Na svou pů-

vodní profesi – zedníka, pokrývače

a klempíře – už asi musí zapomenout.

Ale i jemu by se líbilo, kdyby jeho

ruce, jak říká, ty dnes ne moc šikovné

potvory, opět začaly lépe sloužit.

Nedávno se vrátil z rehabilita-

ce v Kladrubech. A pokrok je vidět.

Malý, ale paní Dagmar umí moc

dobře rozeznat každou změnu. Svůj

úkol vidí stále stejně: „Na práci byl

vždycky zvyklý a moc mu chybí.

Všechno by chtěl co nejdříve zvlád-

nout. Když loni odjížděl do Kladrub,

doslova v předvečer cesty řekl: a co

ponožky? Přece mi je tam sestřičky

nebudou navlékat. Zkusil to a za vel-

kého úsilí to zvládl. Tak se snaží a já

mu někdy ještě potají přidávám na

obtížnosti, aby se zlepšovat ještě víc.“

Zdeňkův organismus vyhrál tvrdý

zápas se záplavou jedu. Ztráty byly

hrozné a zcela nahradit už asi ne-

půjdou nikdy. Dosavadní život se pře-

vrátil a najít nový bude ještě mnoho

bolet. Neptali jsme se, zda se s ženou

měli tak rádi už před tím strašným

dnem. Ale asi ano, protože – jak říkají

psychologové – když je vztah dobrý,

těžké chvíle ho ještě utvrdí, když ne,

je tragédie urychlovačem rozpadu.

V Nejdku jsme našli rodinu, kte-

rá má přes všechny peripetie (a že

jich může ještě být) těžkou životní

zkušenost, že je pro co žít. Mnoho-

krát opakovaná slova paní Dagmar:

„S vírou, nadějí, láskou a velkou tr-

pělivostí doufáme ve zlepšení, když

se společně s životem popereme,

společně vyhrajeme.“



Dagmar a Zdeněk

jsou prostě spolu.

A to je zdroj nekonečné síly.