Strana 29
VÝBĚR Lucie MARKOVÉ
29
Návrh zákona o sociálním bydlení
a příspěvku na bydlení
Invalidní důchody 2016
pohledem statistika
Vláda schválila návrh zákona o so-
ciálním bydlení a o příspěvku na
bydlení. Má pomoci lidem, kteří čelí
problémům s dostupností nájemní-
ho bydlení na běžném trhu a potý-
kají se s vysokými náklady na byd-
lení. Jedná se například o osoby se
zdravotním postižením, seniory, ro-
diny s dětmi, samoživitelky a samo-
živitele s dětmi, mládež opouštějící
dětské domovy a náhradní rodinnou
péči či lidi z azylových domů a uby-
toven.
O potřebnosti systému nájemního
sociální bydlení se v ČR hovoří již
bezmála 20 let, dosud však bez kon-
krétních výstupů. Aktuální návrh,
který míří do poslanecké sněmov-
ny, je bohužel kompromisem. Obce,
které při zajišťování sociálního byd-
lení nadále hrají klíčovou roli, budou
totiž zřejmě do systému vstupovat
dobrovolně. Motivací k zapojení by
měla být možnost získat finanční
prostředky na vybudování sociál-
ních bytů a sociální práci.
Obce by měly díky zákonu získat
nástroj, jak řešit potřeby svých obča-
nů v oblasti bydlení a také snižovat
míru sociálního vyloučení. Dobro-
volnost nicméně znamená, že bude
záležet na konkrétních představite-
lích v čele obcí, zda se rozhodnou
do systému vstoupit či nikoli, stát
tedy návrhem přesunuje kompeten-
ce v oblasti zajištění bydlení na obce
a sám se tím zbavuje odpovědnosti
za tuto oblast, pokud to někde fun-
govat nebude.
Podstatou návrhu je dále sloučení
dvou existujících dávek na bydlení do
jedné, nazvané příspěvek na bydlení.
S postupným náběhem systému so-
ciálního bydlení by měla být utlume-
na výplata dávek do ubytoven nebo
nezkolaudovaných bytů, aby bylo za-
jištěno důstojné bydlení. Tímto opat-
řením dojde podle vlády k ukončení
obchodování s chudobou. Nicméně
předpokladem pro funkčnost tohoto
nástroje je dostatečný počet a kvalita
sociálních bytů – a jsme zase na po-
čátku problému.
Pokud návrh zákona projde le-
gislativním procesem, první žadate-
lé o sociální byt by se mohli začít na
úřady obracet podle názoru vlády již
od poloviny roku 2018. Do sociální-
ho bydlení by se pak mohli nastěho-
vat nejpozději v polovině roku 2020.
Uvidíme, jak tomu bude ve skuteč-
nosti.
Těžký úraz nebo vážná nemoc, které
člověka zcela nebo částečně vyřa-
dí z pracovního života, mohou po-
tkat každého. Smyslem invalidního
důchodu je pak alespoň částečně
nahradit příjem, o který člověk při-
jde kvůli dlouhodobě nepříznivému
zdravotnímu stavu.
ČSSZ vyplácela v loňském roce
k 31. 12. celkem 425 788 invalid-
ních důchodů. Více než jedna čtvr-
tina příjemců invalidních důchodů
jsou lidé ve věku do 44 let. Nejvyšší
podíl – 190 937, tj. téměř 45 % – či-
nily invalidní důchody pro invaliditu
třetího stupně. Invalidních důchodů
pro invaliditu prvního stupně bylo
vypláceno 163 920 a 71 031 osob
pobíralo invalidní důchod pro invali-
ditu druhého stupně.
Novela voblasti
zaměstnávání lidí se
zdravotním postižením
Vláda přijala návrh novely zákona o zaměst-
nanosti, který mění oblast zaměstnávání
handicapovaných osob. V současnosti platí
systém chráněných pracovních míst, kte-
rý se ale v praxi ukazuje jako nepřehledný,
zdlouhavý a velmi administrativně náročný.
Nahradit by jej mělo tzv. uznání zaměstna-
vatele na chráněném trhu práce. Návrh zá-
kona počítá se zvýšením příspěvku při za-
městnávání OZP.
Nově nazvaný příspěvek na podporu za-
městnávání osob se zdravotním postižením
na chráněném trhu práce bude nahrazo-
vat náklady na mzdu či plat v měsíční výši
75 % prostředků vynaložených zaměst-
navatelem, nejvýše však 10 500 Kč, jde-
-li o osobu s invalidním důchodem I., II. či
III. stupně (nyní částka max. 8800 Kč), nebo
nejvýše 5000 Kč, pokud jde o osobu „zdra-
votně znevýhodněnou“ (tato částka zůstává
v návrhu novely stejná, jako je dosud).
Ostatní nyní existující příspěvky, tedy pří-
spěvek při zřízení chráněného pracovního
místa i příspěvek na částečnou úhradu pro-
vozních nákladů chráněného pracovního
místa pouze změní název, nicméně by měly
zůstat v původní výši.
Změny by měly nastat také pro uchazeče
o zaměstnání v evidenci úřadů práce, mi-
nistryně práce a sociálních věcí si přeje, aby
do systému podpory chráněného trhu prá-
ce vstoupili jen takoví zaměstnavatelé, kte-
ří budou řádně prověřeni a kteří nebudou
zneužívat státem poskytovanou podporu.
Zaměstnavatel uznaný na chráněném trhu
práce bude zřejmě muset nově předkládat
ÚP ČR pravidelnou roční zprávu o své čin-
nosti. Zároveň by mělo podle MPSV dojít
k omezení prostoru pro takzvanou přefak-
turaci zboží přes chráněné zaměstnavatele,
a to formou snížení dosavadního finančního
limitu pro přefakturaci z 36násobku prů-
měrné mzdy v národním hospodářství na
28násobek.
Autorka je ředitelka z. ú. DEBRA ČR