Strana 13
13
To bychom mohli mluvit obecně o tom, zda jsou všichni
lidé dostatečně aktivní při obhajování svých veřejných
zájmů. Ale my tady zaznamenáváme řadu aktivit přímo
lidí s postižením nebo jejich rodin.
Obracejí se na vás často?
Na náš úřad se pravidelně obracejí lidé s dílčími problé-
my týkajícími se postižení. Nemáme však příliš možností
řešit problémy konkrétní osoby. Jsme schopni řešit sys-
témové záležitosti. Můžeme nastavovat legislativní a dal-
ší mechanismy.
V této souvislosti zmíním projednávání novely zákona
o veřejném ochránci práv, kde doufám, že bude schválen
monitorovací mechanismus osob se zdravotním postiže-
ním podle úmluvy OSN. Na základě toho by měl vznik-
nout při kanceláři veřejného ochránce práv mechanismus
systematického monitorování dodržování jejich práv. Pů-
jde například o návštěvy pracovníků kanceláře veřejného
ochránce práv na místech, kde se osobám s postižením
poskytuje určitý servis, ať už jde o zařízení poskytující
péči nebo třeba úřady. Výsledkem by měly být podněty
především do oblasti legislativy i konkrétní praxe.
Ve stejné novele zákona je i rozšíření ochrany proti
diskriminaci – možnost veřejného ochránce podávat an-
tidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu.
Necítíte se mezi kolegy-ministry zekonomických
resortů jako potížista, který pořád podsouvá pro
někoho třeba podružná témata lidských práv arov-
nosti? Pro politické jestřáby jsou to asi spíš kompli-
kace, co jen zdržují…
Myslím, že péče o lidská práva je důležitá a každý by si
měl uvědomit, že má svá práva. A je v jeho zájmu, aby
byla dodržována. Nakonec i ti dravci si to uvědomí, když
se dostanou do nějakého problému.
Něco takového sice také zaznělo, ale
v zásadě nebyl proti navyšování po-
dílu přímého zaměstnávání odpor.
Uvidíme, do jaké míry se to promítne
do reality.
Někdy se mluví okvótách třeba
vsouvislosti seženami vpolitice.
Byl byste pro něco takového ulidí
shandicapem? Třeba povinný po-
díl jejich zastoupení ve veřejných
funkcích?
U zaměstnávání to platí, je ovšem
otázka, jak by to bylo proveditelné
třeba u volebních zákonů. Já si obec-
ně myslím, že zejména v zastupitel-
ských orgánech je prospěšné, aby
byly reprezentovány všechny spole-
čenské skupiny. Nejsem si ale jist, že
by to v tomto případě zajistily kvóty.
Nicméně rozhodně by zdravotně po-
stižení měli být slyšet. Vím, že na této
úrovni jsou do určité míry zastoupe-
ni. Neznám přesná čísla, ale nechy-
bějí ani v parlamentu.
Jsou lidé shandicapem podle
vašeho názoru dostatečně aktivní,
nebo vnímáte rezervy? Atím mys-
lím přímo konkrétní lidi sposti-
žením, nikoliv neziskovky tvořené
zase převážně „zdravými“.
Kdo je Jiří Dienstbier ml.
Narodil se . května ve Washingtonu, D.C. Jeho otcem
byl Jiří Dienstbier st., český novinář, disident apolitik. Žije
sdlouholetou partnerkou, má syna Jiřího ().
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, spolitikou
byl vkontaktu od dětství, aktivně se začal zapojovat již před
rokem na vysoké škole vnezávislém studentském hnutí.
Je dlouholetým členem ČSSD, patří kpředstavitelům liberální
levice. Vletech – se stal poslancem Sněmovny lidu
Federálního shromáždění, – apak od roku byl
členem zastupitelstva Městské části Prahy . Působil také jako
stínový ministr spravedlnosti, od března do března
byl místopředsedou sociální demokracie, včervenci se stal
senátorem za Kladensko.
Vroce se ucházel oprezidentský úřad. Vprvních přímých
volbách hlavy státu skončil těsně čtvrtý. Od ledna zastává
ve vládě vedené premiérem Bohuslavem Sobotkou post
ministra pro lidská práva, rovné příležitosti alegislativu aje
předseda Legislativní rady vlády.
Vroce zároveň obhájil senátorský post ve volebním
obvodu Kladno aPraha-západ.
Osobní stránky:www.dienstbier.cz