Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 9

9

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

můžeš / číslo 4 - 2015

■ Přátelský veřejný prostor vprůmyslovém městě?

■ Pro koho může být severočeská metropole přitažlivá?

■ Změny budou trvat léta a léta.

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

Když jste se stal hlavním architektem

Ústí n. Labem, jaké město jste našel?

Našel jsem město, jehož nejtypičtější znak

– průmysl – byl vtroskách. Překvapilo mě,

kolik je ve městě nevyužitých ploch ajak

skomírá nepochopitelně vylidněné centrum.

Proč se vlastně Ústí rozhodlo, že obnoví

funkci hlavního architekta?

Asi místní představitelé došli kpoznání,

že celkový rozvoj města nemůže být jen

vrukou zastupitelů aúředníků bez kom-

plexnějšího adlouhodobého pohledu,

bez celkové představy, která jediná může

poměřit správnost nebo nesprávnost dílčích

kroků, navrhovaných konkrétních opatření,

nejrůznějších nápadů.

Byl jsem naprosto překvapen, že velké

průmyslové město vlastně nic nevyrábí.

Chemička není dodnes stabilizovaná, Setuza

se rozdrobila na desítky drobných vlastníků

aTonaso má sice jednoho vlastníka, ale je to

tzv. brownfield, tedy mrtvá plocha.

Tyto pilíře přestaly být tahouny eko-

nomického, atím isociálního rozvoje,

nepřinášejí potřebnou zaměstnanost adaně

do městského rozpočtu, potřebné množství

kvalifikovaných pracovních míst, tlak na

rozvoj moderních služeb, nasávací efekt pro

mladé odborníky… Takže ikdyž ve městě

ivokolí je pár zajímavých menších firem,

když se rozhlédnete, vidíte nejvíc pneuservi-

sů, vrakovišť, sběren šrotu… ato nejsou

městotvorné aktivity.

Uvědomují si to izdejší občané. Takže

utíkají vysokoškoláci, Praha nám dlouho-

době stahuje absolventy, mění se struktura

obyvatel, ati, co zůstávají, velké nároky na

město, jeho funkce abudoucnost vlastně ani

nemají.

Vnaší zemi bohužel

není silná potřeba krásy

afunkčnosti místního

prostředí. Češi chtějí žít

izolovaně, bezprostřední

okolí iširší kvalita

jejich sídel je moc

nezajímá. Ideálem je

izolovaný rodinný dům

na izolované zahradě

anejraději isvlastní

příjezdovou cestou.

�