Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

10

můžeš / číslo 4 - 2015

TÉMA: Veřejný prostor

Jsou si tedy současnou situací sami

vinni?

Vnaší zemi bohužel není silná potřeba krásy

afunkčnosti místního prostředí. Češi chtějí

žít izolovaně, bezprostřední okolí iširší

kvalita jejich sídel je moc nezajímá. Ideálem

je izolovaný rodinný dům na izolované

zahradě anejraději isvlastní příjezdovou

cestou.

Tento individualismus pak vede kapatii

kveřejným problémům avýrazně tlumí

veškeré snahy veřejný prostor změnit,

zlepšit, proměnit vhodnotu, bez které by

lidé nemohli být. Vtakové Kodani je právě

kvalita veřejného prostoru na druhém místě

za rodinou, unás stěží na desátém… Myslel

jsem si, že za jednu generaci tohle změníme,

ale vidím, že vtomto regionu není zakódo-

ván pocit skutečného domova, tedy nejen

samotného bytu. Příčiny budou historic-

ké – výměna obyvatel pro válce, překotná

industrializace, ale isoučasné – především

právě dlouholetá krátkozrakost představi-

telů města ajejich naprostá rezignace na

originální rozvojové možnosti.

Takže vidíte shluk domů, ulic, jakýchsi

prostranství, ale nevidíte příjemná místa,

kde by se lidé mohli setkávat, bavit, spor-

tovat, odpočívat. To je důležité ipro lidi

spostižením, seniory amaminky sdětmi.

Nechceme pro ně vytvářet zvláštní kouty,

které by je ještě více oddělovaly.

Dobrý veřejný prostor je samozřejmě

bezbariérový, ale především funkční pro

každého – od správně koncipované zastávky

autobusu až po park, kde si nezlomíte nohu

na každém kroku. Takže musíme začínat

�

umalých věcí – stromů, laviček, veřejného

osvětlení, revitalizace náměstí, vytvářet

jakési buňky, ovšem stále svědomím žádou-

cího celku.

Plánujete inějaký razantní zásah?

Myslíte bourání? Ne, řada objektů vcentru

sice nevykazuje zvláštní kvality, ale jejich

majitelé jsou snimi vzásadě spokojeni.

Bohužel se nenaplnilo naše očekávání po

roce 1989. Zjednodušeně řečeno: čekali

jsme, že nově vzniklá třída bohatých lidí

bude sebe isvé okolí kultivovat, ale oni si

většinou koupili ty nejhorší domy zkatalo-

gů, atím ukazují svým dětem, co pokládají

za kulturu. Proto je také raději dají na golf

než na klavír.

Nemáme žádné možnosti, jak frontálně

přehradit cestu nevkusu. Spíš nás čeká dlou-

holetá osvěta, kultivace veřejného mínění,

roky trpělivého vysvětlování…

Nenašel jste vÚstí přece jenom místa,

která mají nespornou kvalitu?

Jistě, našla by se. Bohužel však jsou často

zakrytá špínou anecitlivými úpravami.

Ajejich majitelům nebo uživatelům to moc

nevadí. Máme tu iněkolik dobrých příkladů

zlegendárních šedesátých let, třeba oba

plavecké bazény akoneckonců ibudovu

současného magistrátu. Na Klíši najdete

enklávu pěkných staveb, ale skoro nikdo

nechce vidět tu obrovskou šanci proměny

průmyslových areálů.

Jakou šanci má největší sídliště, Severní

terasa?

Kdo je

Ing. arch. Vladimír Charvát

Architekt, urbanista, vystudoval ČVUT

Fakultu architektury Praha, po ukončení

pracoval na Útvaru hlavního architekta hl. m.

Prahy, poté jako projektant.

Zabýval se vědeckovýzkumnou činností

voblasti životního prostředí aurbanismu,

působil vÚsteckém kraji, zabývá se těžbou

hnědého uhlí, rekultivacemi arevitalizací

krajiny aosídlení.

Je aktivní uvzniku limitů těžby, obhajuje

zachování sídel vkrajině. Vdevadesátých

letech pracoval na Magistrátu Ústí nad Labem

vagendě primátora, spoluvytvářel velké

projekty.

Později si založil vlastní ateliér. Jeho

doménou jsou velké krajinářské kompozice,

např. Kuks – Teatrum mundi (. cena

Asociace urbanismu aúzemního plánování,

, . místo vEvropské přehlídce prací),

Severočeská hnědouhelná pánev ( krajin

Podkrušnohoří).

Je spoluautorem projektů revitalizace krajiny

SHR (Jezero Milada, Jezero Most apod.),

smístními politiky se mu podařilo oživit

město Chabařovice.

Spolupracuje sfakultami architektury

vPraze, Liberci aWroclawi. Je autorem

koncepce rozvoje města Tunis směstským

okruhem Formule .

info