Strana 6
časopis pro ty, kteří se nevzdávají
6
můžeš / číslo 4 - 2015
Přívětivost veřejného pro-
storu je pojem, který kaž-
dý může chápat trochu
jinak. Může to být přívěti-
vost lidí, kteří se svámi
ve městě potkávají. Může
ale být chápán zhlediska
bezbariérovosti, tedy
schůdnosti veřejných pro-
storů, městských objektů
adopravních prostředků.
Podle mě je obojí vpojmu
přívětivost propojeno
anelze to oddělit.
Prostředí města tvoří
lidé. Jednak ti obyčej-
ní, řekněme uživatelé,
apak ti, kteří jej fyzicky
vytvářejí – architekti,
stavaři, dělníci, ale
iúředníci stavebních
odborů, kteří (bohužel)
podle mých zkušeností
udělují všelijaké výjimky
ze zákona, které rozhod-
ně nejsou pro přívětivost
prostředí příznivé. Jedná
se vpodstatě ovzájemné
pochopení potřeb avyjití
jim vstříc.
Budu se opakovat, ale
absolutního pochopení
můžeme docílit jen tím,
že od malička budou děti
zdravé ahandicapované
vyrůstat spolu.
DANIELA FILIPIOVÁ
senátorka
Za nepřívětivé pro handi-
capované považuji hlavně
bezohledné parkování
řidičů bez handicapu na
vyhrazených parkoviš-
tích, nejen, ale zejména
ve městech, na modrých
zónách.
Byla jsem dokonce
svědkem situace, kdy pří-
slušník policie ignoroval
drahý automobil parkují-
cí na vyhrazeném místě,
ale na straně druhé se
nezdráhal pokutovat auto
vozíčkáře, které stálo dva
metry od stanovené čáry
právě proto, že na jeho
místě stálo ono drahé
auto.
Ale za vůbec nejbez-
ohlednější považuji, když
zdravý řidič zaparkuje
vedle vozíčkáře tak, že
ten nemá šanci do auta
nastoupit, jelikož nemá
dostatek prostoru pro
vozík. Musí čekat, až
dotyčný sautem odjede,
nebo požádat kolemjdou-
cího, aby mu sautem
vyjel, adoufat, že si
náhodný kolemjdoucí
nepoplete terminologii
asautem pouze vyjede,
ne odjede.
LENKA ROŠTOKOVÁ
studentka
Jako student dvou
vysokých škol bydlím na
více místech ČR amohu
říci, že situace se značně
liší. Na malém městě se
onějaké přívětivosti či
bezbariérovosti moc mlu-
vit nedá (MHD, úřady,
sportoviště). Mé druhé
bydliště – Plzeň – je na
tom lépe.
MHD zde využívám den-
nodenně. Další městské
úpravy ovšem zaostávají,
většina budov vcentru,
jako například úřady,
restaurace, obchody
nebo muzea jsou takřka
nepřístupné. Problema-
tické jsou často ichodní-
ky, které na další úpravu
stále čekají.
Situace vPraze je horší,
např. MHD je zmého
pohledu tristní. Když
chci někam vyrazit,
musím dopředu hodně
plánovat, apřesto se
mi často stane, že se na
požadované místo ani
nedostanu. Jsem mírný
optimista avidím, že
určité zlepšení azměny
vproblematice bariéro-
vosti nastávají, bohužel
často velmi pomalu.
JAN HERMAN
student
Přístupnost veřejného
prostoru pro lidi se zra-
kovým postižením, tedy
ipro mě, se vposledních
25 letech výrazně zlepšila.
Hodně pomáhají vodicí
linie vmetru, varovné
pásy před přechody nebo
hlášení směru ačísla
linek hromadné dopravy,
které funguje vmnoha
městech. Protože často
pracovně vyjíždím mimo
Prahu, oceňuji isystém
pomoci nevidomým pro-
vozovaný Českými dra-
hami. Všechno ale ideální
není. Za největší současný
problém považuji značení
cyklostezek na běžných
chodnících. Když na
pražských Roztylech jdu
podchodem ke stanici
metra akolem mě proletí
cyklista třicítkou, říkám
si, že je jen otázka času,
než nějaký jeho kolega
srazí mě nebo někoho ze
seniorů či zrakově nebo
sluchově postižených.
Stejně tak na pražských
Hájích někdo vydláž-
dil chodník výraznou
hrbolatou dlažbou, která
se používá na výstražné
či varující linie. Protože
se po ní špatně chodí
aničí obuv, všichni chodí
po cyklostezce, která má
hladký povrch.
MILAN PEŠÁK
senátor
Je veřejný
prostor
ve vašem
okolí přívětivý
khandicapo-
vaným?
ZAMĚSTNÁVAJÍ HANDICAPOVANÉ.
Relaxační centrum Sjednocené
organizace nevidomých aslabo-
zrakých ve Vsetíně zaměstnává
výhradně osoby se zdravotním
postižením. Práci tu už našlo
deset handicapovaných, šest ve
službách, zbytek vadministra-
tivě. Centrum, které si místní
izákazníci zširokého okolí velmi
chválí pro kvalitní masérské
služby, navíc plánuje počet svých
zaměstnanců rozšiřovat.
OSEXUALITĚ SE MLUVÍ. Na
samém začátku letošního
roku proběhla vposluchárně
pardubické dopravní fakulty
přednáška Sexuální život osob
stěžkým zdravotním handi-
capem. Mluvilo se zejména
oaktivní sexuální asistenci,
tématu, které se iunás po vzoru
západních zemí pomalu otevírá.
Petr Eisner, lektor akonzultant
pro oblast sexuality avztahů
lidí spostižením, uvedl, že ač je
společnost přesexualizovaná,
pro lidi spostižením jako by
to neplatilo ajen 14 handica-
povaných ze stovky uvedlo, že
jsou se svým sexuálním životem
spokojeni.
STACIONÁŘ VNOVÉM. Ve
stacionáři pro lidi smentálním
akombinovaným postižením
vTřebovicích, jednom ze zaříze-
ní Čtyřlístku – centra pro osoby
se zdravotním postižením Ostra-
va, byla zahájena kompletní pře-
stavba. Do konce roku 2015 zde
vyroste zcela nový domov pro
dosavadní klienty achráněné
bydlení pro šest nových obyva-
tel. Přestavba si vyžádá investici
23 milionů korun afinancována
bude především zevropských
fondů. Zbylé náklady pokryje
město Ostrava.
BEZBARIÉROVÁ BRYČKA. Na
handicapované myslí ve Valaš-
ském muzeu vpřírodě vRožno-
vě pod Radhoštěm. Do provozu
tu uvedli speciální bryčku pro
jejich přepravu. Výroba přišla na
300 tisíc korun ado speciálního
povozu se vejdou dva handi-
capovaní včetně invalidních
vozíků adoprovodných osob
nebo osm lidí bez handicapu.
Prostředky vybralo muzeum
vlastními silami prostřednictvím
veřejné sbírky. Bryčka zahák-
nutá za koně bude návštěvníky
shandicapem ibez něj vozit
vhlavní turistické sezoně včer-
venci asrpnu.
NA SNĚŽKU PRO DĚTI. Poslední
květnovou sobotu vyrazí vlast-
ními silami na vrchol Sněžky
Jaroslav Petrouš, atlet sampu-
tovanou levou nohou. Už potřetí
tak organizuje charitativní akci
na pomoc dětem samputovaný-
mi končetinami. Vroce 2013 se
mu podařilo vybrat přes 400 ti-
síc korun pro Simonku Smutnou
zKobylnice uMladé Boleslavi;
částka byla nakonec rozdělena
mezi tři handicapované děti.
(šb)
ANKETA
DOBRÉ ZPRÁVY