Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

Konto Bariéry
pořádalo vprosinci
. aukční salon výtvarníků.
Doprodej všech nevydražených
uměleckých děl najdete tradičně na
www.kontobariery.cz.
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVA
tvarů. Pak přichází fáze, kterou má paní
Gizela nejraději, totiž když si nasadí ochran-
nou dýchací masku, zástěru abrýle, vezme
do ruky pneumatický diamantový nástroj
azačne dolovat tvar arazit cestu světlu.
Ukazuje mi fotografii, kde takhle oděná
snástrojem vruce zápasí svelkým skleně-
ným kvádrem. „Je to objevování zázraku,“
říká. Na moji poznámku, že se zřejmě nejed-
ná oúplně ženskou práci, se jen usměje.
„Když už má dílo základní obrysy, posta-
vím jej před sebe amusím se sjeho existencí
nejdříve srovnat. Najednou se zhmotnilo
něco, co jste dosud měl jen vhlavě. Stojí to
před vámi, aabych mohla pokračovat, mu-
síme se seznámit,“ pokračuje ve vyprávění
známá sochařka.
Postupuje pak od větších ke stále menším
detailům, řeže, brousí atvaruje, až docílí
naplnění svých představ. Všechnu autorskou
práci dělá ještě dnes sama; ivtom spočí-
vá její jedinečnost. „Je těžké sdělit cizím
rukám, co cítíte achcete vytvořit. Také při
té práci objevíte nové možnosti, posunete
se. Někdy změním představu, ctím materiál,
poslouchám aučím se. Chci jen esenci, co
nejmíň anejjednodušeji. Když se to stane,
žasnu,“ líčí paní Gizela. Během roku zatím
zvládne tři velké objekty, ikdyž se jim
věnuje každý den. Pracuje současně na více
kusech. Inspirace kní nepřichází meditací
ani soustředěním, spíše naopak.
Ty nejlepší věci mě nenapadají ustolu,
ale vběžném životě, úplně nejvíc při řízení
auta, kdy míjím situace anekonkrétní kuli-
sy, které moje fantazie přetaví vsochu. Stří-
dání světla astínu zokna auta mě dostává
do úžasu. Zaznamenávám do očí, do mysli.
Pak to jen nezapomenout,“ směje se sochař-
ka. Proces je podle ní terapie avkombinaci
21
můžeš / číslo 4 - 2015
svloženým prožitkem, náladou azkušenost-
mi vznikne výsledné dílo.
Její sochy však dokončuje až světlo tím,
jak prochází skulpturou. „Já světlo lapám do
pasti, programově zdržuji avypouštím tam,
kde ho potřebuji. Postupná řeč světla je ne-
oddělitelnou součástí celého dojmu. Někdy
slunce vytesaný kus na chvíli oživí azmění.
Ale pro mě je velice důležité, aby tvar pro-
mluvil isminimem světla, další životy zís-
kává intenzitou azměnou světla. Záleží, kde
je socha postavena ajak je nasvícena,“ říká.
Podstavce, které si paní Gizela nechává ke
svým sochám vyrábět, jsou kvůli světlu často
otočné. Když si tuhle celistvost uvědomím,
začínám chápat, čím že sklo člověka uchvátí
auž nepustí.
Svoboda díla
Když se řekne sklo, nevyskočí na mysl snad
nikomu slovo sochařství, spíše architektura
nebo design. Ikoběma těmto slovům má
světoznámá česká sochařka celkem blízko.
Většinu svých velkých soch vytváří jako
součást architektury, do interiérů sběratelů.
Podle paní Gizely je štěstí, že má možnost
realizovat tak velké sochy.
Kmenším objektům se prý bude muset
vrátit, věk je neúprosný. Vmenších sériích
dvou až tří kusů vytváří také design, napří-
klad mísy, popelníky, vázy. Je to doplňková
disciplína pro radost její isběratelů. Důleži-
té pro ni však je, aby měla vtvorbě svobodu
anad svou prací kontrolu.
Založila vlastní občansky prospěšnou
společnost na záchranu architektonicky
cenné budovy avěnuje se icharitativním
projektům. Zúčastňuje se projektu vAfrice
apravidelně přispívá také do Aukčního sa-
lonu výtvarníků Konta Bariéry. „Pomáhat je
potřeba. Mně vživotě pomohla spousta lidí,
ať už přímo nebo nepřímo. Jejich seznam
by byl příliš dlouhý, ale to nejjednodušší, co
mohu udělat, je pokusit se část té pomoci vra-
cet. Chtěla bych něco vrátit isvému řemeslu,
chystám výuky, kurzy aotevřu ateliér. Mohu
prospět radou nebo vedením, pokud oto
bude zájem,“ říká energická sochařka. Po del-
ší pauze, vyplněné prací na zakázku, se také
vrací kvystavování. Je podle ní nutné zase
vidět své práce vsouvislostech avneutrálním
prostředí, získat odstup, který každý umělec
nevyhnutelně potřebuje.
Kdo je Gizela Šabóková
Česká sochařka amalířka smaďarskými kořeny
pracující se sklem.
Držitelka několika mezinárodních ocenění. Její
práce jsou zastoupeny vmuzeích, galeriích
isoukromých sbírkách doma ivzahraničí, na
kontě má několik desítek samostatných výstav
po celém světě.
Přednášela na workshopech zahraničních
univerzit aje držitelkou několika ocenění.
Žije atvoří střídavě vPraze avseverních
Čechách.
info
Můžeš