Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

TÉMA: Veřejný prostor

16

můžeš / číslo 4 - 2015

�

organizace… Aodpovědnost za celý projekt

si bere Farní charita Litoměřice.

Třetí tým má program skoro nekonečný:

osoby vpřechodné krizi, ohrožené drogou,

etnické menšiny. VLitoměřicích dobře

vědí, že tyto lidi nelze vystěhovat za město.

Aotevřeně přiznávají, že krizové lokali-

ty – ubytovna vMlékojedech, Hotel Labe,

Dómská ulice, Revoluční ulice nebo Vojenská

ubytovna město vůbec nezdobí. Co stím?

Především postupně překonávat bariéry na

trhu sbydlením, rozetnout neblahý řetězec

dluhů, exekucí abezdomovectví. Azylové

bydlení pomůže – ale na jak dlouho? Tito lidé

potřebují terénní podpůrnou službu právě ve

chvíli, kdy se mají postavit znovu na vlastní

nohy. Cíl? Zmenšit podíl návratů do azylové-

ho ubytování vprůběhu roku pod 50 %. Jed-

na zcest – systém garancí nájemního bydlení,

kdy záruku za nájemníka dává poskytovatel

sociálních služeb. Nejde jen odesítky občanů

snovou nadějí, ale také ovlídnější tvář měs-

ta, postupně zbavovanou ghett.

Čtvrtá skupina se pravidelně schází nad

zdánlivě obyčejným tématem – rodina,

děti, mládež. Ivpříjemném městě přibývá

rozvodů, opuštěných matek spostiženými

dětmi, přibývá mladých pijáků, uživatelů

drog inásilného chování mladých. Velkým

bojovníkem za zlepšení je tu neziskovka

Naděje. Cíl? Především zajištění provozu

nízkoprahového zařízení – nabídka volno-

časových aktivit pro děti amládež zrodin

vnepříznivé sociální situaci, nabídka pomo-

ci arady vsituacích, kdy se rodina postarat

nechce nebo nemůže. Zdánlivou drobností

je vybudování dětského hřiště uazylového

domu pro rodiny. Malí amladí azylanti tak

mají příležitost ukázat, že jednak nemusí být

hrozbou pro své okolí, jednak umějí icosi

jiného než se poflakovat apřemýšlet, jak

provést nějakou neplechu.

Když není místní politika ksmíchu

Litoměřice jistě nejsou nejlepším místem

na Zemi. Přes svou úhlednost, pořádek

arozvinutý systém služeb (isociálních) mají

své nedostatky. Konečně se po mnoha letech

opravuje druhdy příšerné anepohodlné

autobusové nádraží, generální rekonstrukce

Tyršova mostu je důvodem kmnoha nadáv-

kám řidičů na objížďkách, kriminalita není

hrozivá, ale významně neklesá. Komunitní

plánování sociálních služeb tu však přineslo

důležitou změnu – všichni poskytovate-

lé se scházejí ujednoho stolu, vzájemně

konfrontují své představy akontrolují, zda

každý partner dodržel své sliby. Ale hlavně

– město se bezprostředně dozvídá pravdivé

informace ze sociálních skupin, do nichž

by úředník třeba těžko pronikl. Ineziskové,

církevní adalší organizace tak jsou slyše-

ny azároveň nemohou říci – to oni! Oni

vLitoměřicích vlastně nejsou, všichni se

hlásí kzájmenu my. Jak říká vedoucí odboru

zdravotnictví asociálních služeb litoměřické

radnice (aduše komunitního plánování ve

městě) Renata Jurková: „Díky komunitnímu

plánování víme oměstě mnohem více, než

kdybychom jen tak tradičně jednou za rok

pobesedovali sobčany. Vlastně jdeme proti

trendu – zatímco jinde si stěžují na nezájem,

pasivitu ajistou uzavřenost lidí, my máme

informací ipodnětů dost. Ařekla bych, že

máme ivelkou důvěru ave městě přibývá

aktivních lidí, kteří se angažují. Politika,

často vysmívaná aodmítaná, tu dostává

obyčejné lidské rozměry. Občané vidí, že

Litoměřice jsou jejich.“



Díky komunitnímu

plánování víme oměstě

mnohem více, než

kdybychom jen tak

tradičně jednou za rok

pobesedovali sobčany.

KLIENTI LITOMĚŘICKÉ DIAKONIE,

jedné z nejaktivnějších neziskovek

ve městě.

MĚSTSKÉ ZAŘÍZENÍ SRDÍČKO oceňují mnozí rodiče

– péče a program jsou tu vzorné.

PRÁCE

V SRDÍČKU

je jen pro

mimořádně

obětavé.