Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 14

14

můžeš / číslo 4 - 2015

14

TÉMA: Veřejný prostor

Včas

se pochopit

Vdnešním příspěvku se asi budu vmno-

hém opakovat vtom, co jsem za ta léta,

kdy do Můžeš přispívám, napsala. Nic-

méně si myslím, že není na škodu některé

věci stále připomínat, aby se konečně

uchytily. Nechci jen plakat nad tím, jak

je vše špatné, to rozhodně ne, mnohé se

zlepšilo, ale…

Život handicapovaných ve městech není

jen ovhodném bydlení, jak si možná

mnozí zdraví myslí. Je to omožnosti vol-

ného pohybu všude tam, kam by se dostal

chodící člověk. (Ano, výjimku mohou

tvořit některé historické stavby, které

nelze zfaktických důvodů zpřístupnit.)

Bohužel realita je mnohdy taková, že je

třeba stále svádět boj se stavebními úřady

astavebními firmami.

Velkým nešvarem je například nedodr-

žování vyhlášky opřístupnosti bytových

domů svíce než třemi byty.

Další velmi nepříjemnou realitou každo-

denního pohybu po městě jsou nesprávně

provedené nájezdy na chodník. Nevím,

kdo usoudil, že maximální možný výš-

kový rozdíl mezi vozovkou achodníkem

uvedeným ve vyhlášce – dva centimetry

– je třeba realizovat. Ráda bych toho

člověka před takový nájezd, který je navíc

vzhledem krostlému terénu do prudšího

kopce, posadila na vozík, aať si zkusí ten

dvoucentimetrový schůdek překonat bez

rizika úrazu, anavíc mezi lidmi, kteří

(nevím proč) před vámi uhýbají tak, že se

vám vrhají pod vozík.

Začíná se objevovat ito, že při rekon-

strukci původně zcela bezbariérového

objektu zněj páni architekti (zvelmi

renomovaných architektonických studií)

udělají bariérový.

Dokud nebudou lidé ksobě navzájem

chápaví, budeme se stěmito (adalšími)

problémy potýkat stále. Takzvaně zdraví

ahandicapovaní musí žít vjednom spo-

lečenství, ato nejen vdospělosti. Dokud

nebudeme mít integrované školství již od

předškolního věku, kdy zdravé děti budou

vyrůstat sdětmi srůzným typem handi-

capu, kdy zcela přirozeně anenásilně do-

jde ke vzájemnému respektu apochopení

potřeb aschopností handicapovaných,

situace se bude měnit těžko – ahlavně

dlouho...



Autorka je senátorka.

SLOUPEK

Daniely FILIPIOVÉ

tzv. zastávkové mysy. Chodník se vmístě

zastávky rozšiřuje do vozovky. Zároveň byly

spojeny zastávky autobusu itramvaje, což je

příjemné, neboť odpadá přecházení zmísta

na místo. Jízdní řády jsou ve vhodné výšce,

takže ivozíčkář je dobře přečte. Všechny

linky mají inízkopodlažní spoje.

Toalety zatím chybí

Co jsem hledal marně, byly bezbariérové

veřejné toalety. Podle Ivany Cabrnochové se

na záchodech pracuje. Vulici jsou dvě stará

uzavřená WC, jedno vmajetku obce, jedno

vmajetku státu. Jejich obnova si vyžádá

ještě nějaký čas.

Pokud jde okovové rošty, tak jsem

narazil jen na několik kolem stromů. Ty byly

vzorně sjízdné, bez příliš velkých mezer.

Především je ale vůbec není nutné přejíždět,

protože kolem je dost místa. Navíc okolo

většiny stromů byl jen zhutněný písek.

Bohužel musím konstatovat, že vstupy

do obchodů se zpřístupnit příliš nepodařilo.

Je však otázka, do jaké míry to bylo možné.

Většina provozoven má alespoň jeden

schod. Najdou se ale ivýjimky – obuv, po-

traviny, řeznictví, cukrárna, knihkupectví,

pekařství, květiny aněkolik bank (přesně

čtyři ze sedmi). Pohříchu ani jedna bezba-

riérově přístupná restaurace.

Místo nezdravého posedávání po hos-

podách tedy může vozíčkář podniknout

procházku po Heroldových sadech kolem

Vršovického zámečku – tzv. Rangherky sob-

řadní síní adomovem pro seniory. Budova je

krásně opravená včetně příjezdové dlážděné

cesty. Největším problémem bude strmý

kopec. Stejně jako kolem kostela sv. Václava

na náměstí Svatopluka Čecha. Kostel ovšem

na rozdíl od zámečku bezbariérový není.

Kdybych měl dát realizaci projektu

známku jako ve škole, asi by to byla dvojka.

Některé mnou zmíněné připomínky (WC

aschody do obchodů) nešly přímo ovlivnit,

něco také vzniklo jako kompromis spa-

mátkáři. Každopádně bych dal jedničku

za snahu těm, kteří plán prosadili. Ato má

Praha 10 ještě další projekty. Vedle jiných

vznikne vrámci rekonstrukce bývalého

obecního penzionu deset bezbariérových

startovacích bytů pro osoby po úrazu míchy.

Zde si budou tito lidé zvykat na život shan-

dicapem.Vnávaznosti na to už vblízkosti

vzniklo bezbariérové dětské hřiště vkom-

pletně bezbariérovém Malešickém parku.

Nezbývá než držet palce, aby se podobných

projektů dařilo prosazovat co nejvíce.



Proběhly stovky jednání

mezi jednotlivými

účastníky rekonstrukce,

kam patří řada firem

ainstitucí.

V MOSKEVSKÉ ULICI

se nachází řada bank.

Některé jsou dobře přístupné

včetně bankomatů,

jiné naopak vůbec.

VŠECHNO

DOKONALÉ NENÍ,

u tohoto parkovacího

místa pro vozíčkáře

chybí nájezd

na chodník

i po rekonstrukci.

�