Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 24

TECHNIKA

26

můžeš / číslo 11 - 2015

■ Rodičovství zvozíku vyžaduje invenci.

■ Speciální postýlka najede nad postel, vozík se pod ni vejde.

■ Po bytě se ohrádka přesouvá na kolečkách.

Text: EVA REITMAYEROVÁ, DALIBOR ŠMÍD

Foto: DALIBOR ŠMÍD

Budeme tři

Dvě slova, která dokáží klidný partnerský

život proměnit vněco na způsob výpravy na

Mount Everest. Plánují se jednotlivé etapy ex-

pedice, sestavují se dlouhé seznamy potřeb-

ného vybavení, shánějí se zkušenosti arady

předchozích dobyvatelů. Vzduchem se nese

odhodlání nic nepodcenit abýt připraven

obstát tváří vtvář všem tušeným inetušeným

nástrahám. Psal se rok 2009 amy jsme se

chystali právě na takovou výpravu. Sjediným

rozdílem – nastávající maminka používá me-

chanický vozík. Pro nás to tehdy znamenalo,

že se místo dobytí Mount Everestu chystáme

na let na Mars. Projekty jako Máma, táta na

vozíku nebo Rodičem shendikepem tenkrát

buď ještě neexistovaly, nebo jsme onich

nevěděli, známé spodobnou zkušeností jsme

neměli, atak jsme se vydávali do skutečného

nefalšovaného neznáma.

Přebalovací pult, křeslo na kojení, postýl-

ka. Rutinní trasa, kterou miminko smámou

absolvuje vprvních měsících několikrát

denně, se na vozíku rázem stává artistic-

kým výkonem. Ruce, které mají normálně

tak akorát co dělat, aby přenesly zbytek

těla mezi křeslem avozíkem nebo vozíkem

apostelí, by se měly najednou zároveň stím

ibezpečně postarat omalého křehkého člo-

víčka? Nepoletíme raději na ten Mars?

Co udělá našinec, když si opravdu, ale

opravdu neví rady? Začne googlit. Na dotaz

„wheelchair accessible cot“ nebo „crib“ vysko-

čí spousta tipů akutilských řešení, která mají

vesměs dva společné rysy: křídlové otevírání

dveří postýlky namísto klasického zvedání

aspouštění jedné bočnice, apodjezdnost,

tedy umístění dna postýlky někam do výše

60–70 cm aponechání prostoru pod ním vol-

ného pro najetí přední části vozíku. Postýlka

tak splní zároveň roli přebalovacího pultu

avětšina rizikové manipulace smiminkem je

tím eliminována. Ještě upravit rozměry apři-

dat kolečka, aby se mrňous dal dostrkat po

bytě ispostýlkou, kamkoli je zrovna potřeba,

alepší už to být nemůže. Nebo ano?

Vstávání

Standardní konverzační téma snovopeče-

nými maminkami. Kolikrát za noc se vám

Jak jsme stavěli

kosmickou loď

budí? Vstát na každé zaplakání zpostele,

přesednout na vozík, popojet kpostýlce,

utěšit, zkontrolovat, přebalit, nakojit azase

zpátky – nebezpečí už tam žádné není,

ale energie to vezme dost. Nedala by se

někde ušetřit? Elektrický polohovací rošt

už vposteli máme, takže by stačilo, jen

kdyby postýlka uměla na způsob nemoc-

ničního servírovacího stolku najet zboku

nad postel. Pak se jen nechat elektrickým

roštem zvednout do polohy vsedě, otevřít

dvířka postýlky audělat, co je třeba. Žádné

přesedání na vozík azpět by nebylo potřeba.

Ale dá se možnost nasunutí nad postel,

atedy zrušení obou nohou na jedné straně

postýlky, skloubit spodjezdností, azároveň

udržet stabilitu celé konstrukce?

Vymysleli jsme tvar rámu, který by všech-

ny tyto vlastnosti mohl splňovat – spodní

část ve tvaru Uosazená kolečky aspojená

dvěma nohami sobdélníkem kopírujícím tvar

spodního U. Testovací prototyp jsme nejprve

vyrobili zdřevěných hranolů zpevněných

ocelovými konzolami zhobbymarketu. Místo

ohrádky jsme na podvozek namontovali

zatím jen dřevotřískovou desku avznikl tak

originální pojízdný pracovní stoleček na dvou

nohách. Dál už to ale cestou panelákového

kutilství nešlo. Naštěstí se našel schopný ře-

meslník, který byl ochoten dát naší myšlence

ÚKOL, který nebylo jednoduché vyřešit:

dětská ohrádka přístupná z postele i vozíku...