Strana 11
11
můžeš / číslo 11 - 2015
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
Léky abolest
Čeština je krásný jazyk astrochou
parafrázování pana Čapka mohu říci:
bolí mě hlava, třeští mi hlava, mám hlavu
jako ve svěráku, buší mi vhlavě, ta hlava
není moje… Toto vše aještě mnoho jiného
hovoří různými výrazy obolesti.
Bolest je individuálně vnímaný nepří-
jemný pocit na straně jedné, ale současně
také velmi důležitý signál našeho těla,
že se něco děje, že něco není vpořádku.
Ale slovo bolest je používané také mimo
lidské tělo vobecných souvislostech, jako
je bolest naší doby, velká bolest systému
zdravotnictví, známe novinové titulky: Co
bolí vnašem školství atd.
Myslím, že jednou znejrozšířenějších
zdravotních bolestí je bolest vkrku
abolest zad. Máte vokolí někoho, koho
vdospělém věku záda ještě nikdy nebole-
la? Všichni víme, že bychom měli cvičit,
na internetu jsou návody, jak na to. Když
nám je ouvej, tak se snažíme, ale jak je
lépe, nemáme čas, ale máme mnoho dů-
vodů, proč necvičíme. Nebo taková dobře
vyvedená žlučníková kolika je pro jejího
majitele nezapomenutelným zážitkem.
Drží dietu, slibuje, ale jak mu trochu
otrne, hned zkouší, co si může dopřát,
protože chuť je větší než strach zbolesti.
Nejjednodušší amnoha lidmi praktikovaný
postup je tabletka. Bolí, tak si na to něco
vezmu. Televize je plná reklam na masti
itablety, vlékárně je mnoho léků proti bo-
lesti (odborně se jim říká analgetika) volně
dostupných bez receptu. Ptáme se ale, proč
mě to bolí? Chovám se ke svému tělu tak,
jak bych měl(a)? Nebolí mě hlava proto, že
jsme nedodržela pitný režim nebo že jsem
dlouho večer pracovala ajsem unavená
anevyspaná? Amožná iproto, že dlouho
sleduji očima monitor počítače, atřeba
také proto, že sedím vnevhodné poloze na
nevhodné židli apřetěžuji šíjové svalstvo
acelou krční páteř; možná mám už nevhod-
né brýle apotřebuji kpráci více světla, abych
nenamáhala tolik oči… Asi to znáte.
Každý lék má nějaký hlavní účinek, proč
jej užíváme; ale má také nějaké vedlejší
účinky apravděpodobně iúčinky nežádou-
cí. Proto je vždy vhodné nejprve realizovat
ta tzv. režimová opatření, tedy zamyslet
se, co nedělám dobře aco mi může pomoci.
Pokud bolest nepomíjí, určitě je na místě
návštěva lékaře azjištění příčiny. Ale
mnoho toho pro sebe můžeme udělat sami
vkaždodenním životě. Pojem správný
životní styl je již tak trochu jako obehraná
deska, ale ruku na srdce: kdo znás může
říci, že se jej opravdu snaží dodržovat?
Autorka je lékařka,
členka rady Konta Bariéry.
SLOUPEK
Lii Vašíčkové
kém analgetiku. Nevadí, když lék používáme
občas, ale asi je lepší popřemýšlet, jestli by
nestačil spánek, odpočinek, jednoduchý cvik
nebo několikadenní dieta. Imírná bolest může
být dlouhodobá apostupně se zhoršovat,
například vpřípadě páteře. Analgetika mohou
pomoci, zpravidla musíme ovšem dávky zvy-
šovat azvyšovat – apřitom neřešíme příčinu.
Zaplavujeme vlastní tělo škodlivým koktejlem,
protože lék bez vedlejších účinků neexistuje.
Po mnoha letech zjistíme, že jsme si poškodili
játra, ledviny nebo jiné orgány, takže kjedno-
mu problému přibyly další.
Pak je tu druhá skupina – opravdu nesne-
sitelná dlouhodobá bolest vyvolaná vážným
onemocněním. Medicína dlouhá léta tyto
bolesti trochu podceňovala aneléčila je dost
intenzivně. Přitom každý má právo na to,
aby netrpěl bolestí, amoderní medicína ji
umí zdevadesáti procent zvládnout. Ještě
nedávno unás panovala tzv. opiofobie,
strach lékařů zpodávání nejúčinnějších léků
proti bolesti – opiátů, protože byly zneuží-
vány ijako drogy anikdo nechtěl přijít do
maléru. Situace se postupně lepší.
Akdyž nejdeme klékaři aprostě si kou-
píme volně prodejný lék?
Jistě nikdo nepochybí, když si při horečce
abolesti znachlazení či chřipky vezme
acylpyrin. Ale pozor, itento náš dobrý zná-
mý má odvrácenou tvář! Ředí krev amůže
vyvolat ivážné potíže se zažívacím traktem
– krvácení, prasknutí žaludečního vředu.
Proto ho nesmějí užívat lidé, kteří mají
ktěmto problémům sklony. Jiná je situace,
když už užíváme více léků. Tam je konzulta-
ce slékařem nebo lékárníkem nezbytná. Ze-
jména senioři by neměli vžádném případě
dát na reklamu nebo sousedské rady avždy
alespoň telefonicky konzultovat slékařem,
akdyž není dostupný, tak slékárníkem. Jde
vždy ochemii amnohé látky ve styku sjiný-
mi vyvolávají překvapivé až tragické důsled-
ky nebo hrozí předávkování látkou, která se
vmalých množstvích chová jako neškodný
beránek, ale ve vyšších koncentracích zabíjí.
Lidé si například koupí dva léky srůznými
názvy – aony přitom obsahují stejnou látku.
Vzpomeňme nedávnou akutní transplantaci
jater vpražském IKEM. Šlo doslova oživot
po předávkování paracetamolem. Velmi
bezpečná látka, která je volně prodejná, se
ve větším množství stala jedem.
Kdy budeme opatrnější?
Většina informací ozdraví, nemoci, lécích
apomůckách má původ uvýrobců ado-
davatelů. Neboli – veřejný prostor, média
areklama jsou přehlceny nabídkou sob-
chodním pozadím. Zdá se, že stačí sáhnout
po farmaku – abude po potížích. Proto je
třeba ptát se odborníků – lékárníků aléka-
řů – apoužívat nezávislé zdroje informací.
Pokud jde oléky, mohu jenom doporučit
stránky www.olecich.cz, jejichž důvěryhod-
nost anezávislost garantuje Státní ústav pro
kontrolu léčiv.
Kdo je Mgr. Tomáš Cikrt
Absolvoval Farmaceutickou fakultu
UK vBratislavě, působil jako redaktor
ašéfredaktor Zdravotnických novin,
mluvčí ministra zdravotnictví či moderátor
diskusního pořadu televize Z.
Napsal dvě knihy: Příběhy léků (příručka pro
zvídavé čtenáře ovlastnostech apoužívání
léků) aKrev apeníze (pravda okauze Diag
Human). Dnes je šéfredaktorem serveru
Zdravotnickýdeník.cz.
Knížka Příběhy léků je volně dostupná na
internetu na stránkách www.olecich.cz – lze
ji stáhnout do mobilů, čteček apod. Má isvou
audioverzi pro nevidomé. Vtištěné formě je
kdispozici vknihovnách po celé ČR.
info
... A POTKAT
SE S LIDMI,
kterým život
mnoho
nedopřál.
Zdá se, že stačí natáhnout ruku
abude po potížích. Já bych řekl,
že se stačí zeptat odborníka.