Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 6

REFLEKTOR

Nejde

jen omiliardy

Pár dnů po vyjití tohoto čísla

půjdeme ke komunálním

asenátním volbám. Nahlédli jsme

do několika desítek volebních

programů různých stran

vměstech amístech. Kruhových

objezdů acyklistických stezek

jsme našli dost, ale promyšlená

sociální politika jako by se

vypařila. Snad ještě nějaký ten

projekt na pečovatelský dům…

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

V Praze 5 bydlí přes osmdesát tisíc

obyvatel. Tedy slušné krajské měs-

to. Mnoho z nich kvůli pokročilému

věku, zdravotnímu postižení, neúpl-

né rodině či jiným životním potížím

potřebuje nejrůznější sociální služby.

A nachází je – od prvotních informa-

cí v těžké životní situaci přes ambu-

lantní porady a „první pomoc“ až po

odlehčovací zařízení a bydlení s pe-

čovatelskou službou.

Všechny potřeby i nabídku slu-

žeb tady totiž koordinuje komunitní

plán, nad jehož plněním a případný-

mi úpravami se jeho rada pravidelně

schází. Řeklo by se – nic tak výji-

mečného, ale tady přece jenom na-

cházíme důležitou pozoruhodnost:

sociální politika městské části není

přílepkem nebo poslední kapitolou

v programu radnice. Sociální politi-

ka se tu prolíná veřejnými službami,

dopravou, bydlením i výchovou ve

školách. Helena Volechová, ředitelka

Centra sociální a ošetřovatelské po-

moci Prahy 5, říká: „Demografický

vývoj neobelžeme. Společnost stár-

ne a my vidíme, jak se na nás valí

nové a nové požadavky na služby.

Když nemáte dostatečné kapacity,

třeba pečovatelské služby, můžete

pomoci třeba až za čtrnáct dnů. Ale ti

lidé často potřebují pomoc okamžitě.

My prostě čekací dobu nemáme. Co

jiného z aktivit samosprávy by mělo

být dostupné hned?“

Na rozdíl od běžných představ

není tou největší potíží lidí s posti-

žením, seniorů, ale i třeba maminek

samoživitelek strava nebo úklid, ale

nejhorší fantóm současnosti, zejmé-

na ve velkých městech – samota.

Taxík Maxík –

jeden zviditelných

symbolů

spolupráce

sNadací Charty 77.

SenSen vpraxi.