Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

REFLEKTOR / PALIATIVNÍ PÉČE

Nejste na to sami

Finanční podpora, půjčovna pomůcek,

ale iporadenská linka pro těžce nemocné pacienty

ajejich blízké. Tím vším je nadační fond

Umění doprovázet, který se pokouší vyplnit

nedostatky české paliativní péče.

Text: MICHAELA ZINDELOVÁ

Foto: JAN ŠILPOCH

V čele fondu už od jeho založení

v roce 2006 stojí Hana Haráková.

„Základní informovanost, kde získat

pomoc, jak pečovat o nemocné na

sklonku života, je u nás stále poměr-

ně nízká. Moc si přeji, aby paliativa

byla dostupná všem, aby se vysoké

procento lidí, kteří si přejí zemřít

doma, ale umírají v nemocnicích,

otočilo,“ říká hned na začátku o moti-

vacích, proč fond před 12 lety vznikl.

„Hlavním důvodem k založení fondu

byla i moje osobní zkušenost s do-

provázením mých nejbližších. Hodně

mě obohatila dobrovolnická činnost

v Hospici sv. Štěpána v Litoměřicích,

kam jsem pravidelně dojížděla té-

měř rok. I zde jsem měla možnost

doprovázet několik těžce nemoc-

ných pacientů v závěru života a pro-

žívat s nimi to dobré i zlé. Tam jsem

si srovnala životní hodnoty a uvědo-

mila si, co je v životě podstatné a jaké

malichernosti často řešíme,“ vysvět-

luje drobná vitální a elegantní dáma.

PRVNÍ ROKY, PRVNÍ KROKY

Začátky byly někdy krušné, podporo-

vatelů v oblasti hospicové péče bylo

málo a fond se rozjížděl jen pomalu.

„Začali jsme společně s manželem

Bohumilem objíždět všechny lůžko-

vé hospice. Abychom se představi-

li, sdělili naše vize a nabídli pomoc,“

vzpomíná paní Hana. K dnešní podo-

bě, kdy má Umění doprovázet jméno

jak mezi hospici, tak mezi veřejností,

se museli dopracovat mravenčí prací

a přesvědčováním o smyslu pomoci.

Paní Hana přiznává, že ani dnes

není jednoduché sehnat peníze na

tak obtížné téma, jako je umírání.

„Situace se ale pomalu mění. Přispí-

vají nám jak jedinci, tak i organizace,

máme dárcovskou SMS. Při posuzo-

vání jednotlivých žádostí o nadační

příspěvek pociťuji velkou odpověd-

nost k dárcům. Snažíme se udržet

náklady na režii, celý tým správní

rady pracuje bez nároků na hono-

rář, ve svém volném čase. Téměř

všechny získané dary tak putují do

hospiců…“ říká s úsměvem. A pod-

le výročních zpráv je výsledný stav

rozdělených financí velmi úctyhod-

ný, překročil čtyři miliony korun!

Nejde jen

ovybavení,

ale především

olidskost...