Strana 4
časopis pro ty, kteří se nevzdávají
4
můžeš / číslo 10 - 2015
Tomu českému schází
právě systém. Existují
instituce, které se starají
ovyřazené skupiny oby-
vatel, ale léta se točíme
ve stojatých vodách.
Jedno minulému režimu
neupřeme: dovedl si po-
radit sbezdomovectvím,
zapojil do činnosti dnešní
chronické pobírače
dávek. Lidé byli kpráci
exekutivně nuceni, nic-
méně fungovalo to. Dnes
si mnozí neporadí se svo-
bodným životem, sživot-
ními náklady, nevydrží
do další výplaty aživot
mezi odpadkovými koši
je pro ně nejjednodušší.
Co stím? Vytvořit fungu-
jící systém, který místo
dávek nabídne pomoc:
shledáním střechy nad
hlavou, sorganizací živo-
ta, snečekanou exekucí...
Sociální systém má
peněz dost. Většina jich
ale přistane na účtech
charitativních organizací
aslouží na „provoz“. Dal-
ší částky spolykají úřed-
níci ve výdejnách dávek
– adávky samy. Systém
úředníků fungujících jako
rodinní lékaři by se oso-
ciálně slabé jistě postaral.
Avyšel by levněji!
MARIE FORMÁČKOVÁ
spisovatelka
Při návštěvě multietnic-
kého Berlína mě zajímalo
řešení sociálně vylou-
čených lokalit. Některé
školky aškoly mají
otevřeno až do večera pro
kroužky Bosňanů, Turků
či Syřanů – jsou pomíchá-
ni sdomorodými Němci.
Kmixu sociálních apro-
fesních skupin dochází
uplatněním velkorysého
systému státního bydlení.
Unás se příspěvky na
byd lení „na ruku“ dostá-
vají často kpronajímate-
lům „zvláštního ražení“.
VBerlíně za vyloženě
chudé lidi (asi 8 %) platí
byty stát sgescí nad ob-
čanským soužitím.
Nový developer musí dát
několik procent bytů do
státně-sociálního užívání.
Předchází se tak segrega-
ci avzniku vyloučených
lokalit. Prověřený způ-
sob, jak předcházet soci-
ální patologii axenofobii.
Český stát chce uvést
vživot zákon osociálním
bydlení, ale co vím, není
tvrdý vůči developerům.
Neklesne tržní hodnota
místa? Aco na to noví
hypotékoví majitelé, kteří
nebudou chtít mít za sou-
sedy „nepřizpůsobivé“?
Foto: ČT/Martin Čech
DAVID VONDRÁČEK
dokumentarista atelevizní režisér
Nejbohatším českým mi-
nisterstvem – přes které
protéká největší objem
peněz – je ministerstvo
práce asociálních věcí.
Čtyřicet procent celého
státního rozpočtu...
So ciální pomoc má
pomáhat vtragických či
nepříjemných situacích.
Nemá být způsobem pře-
žívání – atím unás je.
Není sociální trampolí-
nou, nýbrž sociální pastí.
Lze tak pohodlně žít. Ato
je chyba. Co navrhuje
paní ministryně? Zvýšit
všechny dávky – kro-
mě té, kterou jedinou
má snad smysl zvýšit.
Azakázat pracovat lidem
starším věku 65 let. Toť
úcta kseniorům!
Paní ministryně je proti
zvýšení dávek porodného
arodičovského příspěv-
ku. Podpora porodnosti
je ale jediná ze sociálních
dávek napomáhající
sociálnímu systému: více
do něj přináší, než zněj
čerpá. Paní ministryně se
rozhodla posílit ty dávky,
jež ze sociálního systému
čerpají anic do něj nepři-
nášejí. Důsledkem však
bude posílení kasty lidí
závislých na státu.
ROMAN JOCH
ředitel Občanského institutu
Zásadně mi vadí házení
všech seniorů do jednoho
pytle anevyužívání jejich
pracovního potenciálu.
Péče oseniory je celkově
na nízké úrovni ajá se
ptám: proč úřady nevidí
rády, když se lidé umějí
osebe postarat? Když
nechodí pro dávky,
ušetří státu, ale jejich
píle se promítne do všech
zdanění… Já za druhou
stranu pléduju: Buďte
rádi, že si vyděláváme,
anechte nás na pokoji
(ažít)! Nejabsurdnější
mi přijde, když přidají
stoletému občanovi hned
dva tisíce korun – zřejmě
za věrnost.
Hodně se také zapomíná,
že čas „seniorství“ by měl
být izábavný. Ikdyž se
už leckde objevují slevy.
Ale kmedvědům do zoo
vPraze si vyšlápnete za
korunu až po sedmdesát-
ce – pokud to zvládnete!
Úhelným kamenem
geriatrické problematiky
je ovšem neinvestice do
staveb, které by posky-
tovaly cenově dostupné
atrendy služby – nemys-
lím jen čistě zdravotnické
zařízení spodáváním
pokrmů…
JITKA NĚMCOVÁ
filmová atelevizní scenáristka
arežisérka, pedagožka FAMU
Co (ne)schází
našemu
sociálnímu
systému?
PRODLOUŽENÉ KŘIVKY ŽIVOTA.
Stáří vnímáme jako výdobytek
civilizace, který si miliony lidí
ve třetím světě dosud nikdy
nemohli dovolit. Situace se ale
vmnohém proměňuje. Podle ko-
mentářů aúdajů Světové banky
klesla od roku 1990 úmrtnost
dětí mladších pěti let ve třetím
světě na polovinu – aúdaje mají
dále směřovat knulové hladině.
Na prodloužení linie života zdejší
populace se prioritně podepisuje
fakt, že chudý svět ekonomicky
roste.
OTEVŘENÝ PROSTOR BARKY.
Brněnská nezisková organizace
Liga vozíčkářů podporuje poten-
ciál vlidech spostižením, aby
mohli žít podle svých představ.
Do celé škály aktivit patří ipro-
stor vměstské části Královo Pole
– Divadlo Barka. Vříjnu 2014 se
zde konal galavečer kdvacátému
výročí existence amatérského
aalternativního divadla. Ikdyž
bezbariérový sál nemá stálý sou-
bor, diváci zde zhlédnou téměř
sto představení během jednoho
roku! Barka je otevřená všem
druhům umění bez ohledu na to,
jací herci, tanečníci či hudebníci
vní vystupují, zda mají handicap
fyzický či mentální.
TECHNOLOGIE NEMÁ DOVOLE-
NOU. Před pár týdny jsme vnaší
anketě přinesli přitakání prak-
tickému využití počítačů během
týdnů volna. Výsledky výzkumů
vČR na konci léta dokazují, že
je definitivně pryč doba prázd-
nin bez internetu. Účastníci
průzkumu soudí, že smobilním
počítačovým zařízením jsou
schopni trávit dovolenou aktiv-
něji ainformovaněji. Profesně
zůstávají ve spojení sprací více
muži (62 %) než ženy – 51,4 %.
Dalšími důvody je udržování
kontaktu srodinou apřáteli přes
e-mail či sociální sítě – odpovídá
tak téměř 90 % dotázaných.
Populární je také sledování
oblíbených webů (77 %), filmů
amultimédií (69 %).
UMĚNÍ DOTYKEM. Nadace Arte-
vide byla založena vroce 2007
za účelem podpory umělecké
asociální činnosti nevidomých
dětí, mládeže asociálně slabých.
Na výtvarných akcích pracují
účastníci stvůrčími metodami
malíře Dina Čeča zBosny (jde
ohaptické působení na čisté bílé
plátno, pod kterým se nachá-
zí vrstva černé barvy). Jedná
se oojedinělou možnost pro
vyjádření talentovaných dětí se
ztrátou zraku. Mezi evidentní
talenty patří třeba Iva Zuchová
nebo Pavel Díblík. Vposledních
měsících získala Artevide pro své
workshopy peněžní prostředky
například zúspěšného 4. ročníku
letní akce Prostřený stůl na Mal-
tézském náměstí vPraze.
(šb)
ANKETA
DOBRÉ ZPRÁVY