Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 26

UMĚLCI KONTA BARIÉRY
26
můžeš / číslo 10 - 2015
Na model jeho rozhledny si klidně sáhněte nebo se rozhlédněte kolem až zvrcholu.
Výtvarník do konce roku vystavuje vPlzni, vletošním evropském centru kultury.
Novodobá sochařská huť avýtvarný ateliér Bubec stojí za to.
Text: MICHAELA ZINDELOVÁ
Foto: JAN ŠILPOCH
S
ochař Čestmír Suška po absolvo-
vání Akademie výtvarných umění
začal uskutečňovat své představy
jako výtvarné performance. Jeho
jednotlivé etapy vždy souvisely
sněkterým zmateriálů – střídá jich širokou
škálu, pracuje se dřevem, kamenem, sklem
nebo hlínou –, ale skaždým znich zvlášť,
kombinuje jen výjimečně. Akdyž třeba
pracuje se dřevem, použije hned celý kmen.
Vnímá zvlášť radostně, když už zvolená
materie cosi zažila, něco pamatuje. Dalším
společným jmenovatelem jeho prací je
úměra: čím bývá výroba složitější, tím je
pro něj zajímavější avětší výzvou. Sám říká:
„Nebaví mě vymyslet si něco, co jednoduše
smontuji. Jdu do projektů, které se zda
nemožné nebo nerealizovatelné.“ Putování
včasové vývojové lince okomentuje stručně:
„Nejlíp se naučíte za pochodu…“
Vposlední desítce let se stále častěji obje-
vuje při práci skovem. Kdysi chtěl být stroj-
vůdcem, líbilo by se mu řídit železného oře.
Snad proto mu láska kpevnému kovu zůsta-
la. Vytváří schutí unikátní kovové skulptury
na pomezí sochařství aarchitektury.
Místo sochařského kladívka
autogen
Princip slupky avnitřního prostoru sochy
se objevoval už vSuškových dřívějších
objektech zpálené hlíny. Na rezidenčním
pobytu ve Vermontu (2005) se výtvarník
setkal nejen sumělci ze všech koutů světa,
ale náhodně, na místě, kde se dá nalézt
železný šrot, dosavadní tvůrčí princip
obohatil: „Uviděl jsem železnou polokouli,
která pocházela znádoby na tekutý plyn
kvytápění domů, apochopil jsem, že ji tam
nemůžu nechat. Ikdyž jsem neměl žádnou
zkušenost sprací skovovým materiálem,“
vzpomíná, „Dan Raralio zFilipín mne
na učil svařovat ajá zpolokoule vyřezal
ocelový košík.“
Ze sběrny si výtvarník odvážel další po-
lokoule akošíky nakonec spojoval do koulí.
Podařilo se mu dokonce zvyřezaných částí
svařit další sochu. Na konci rezidenčního
pobytu byly všechny práce zVermontu ode-
slány do Prahy, atehdy se poprvé vystavo-
valy vČesku, vDomě umění vBrně.
Pro práci skovem sbírá sochař opuštěné
cisterny, roury nebo zásobníky na letecký
plyn, které už mají skoro odžito. Ke svému
unikátnímu výtvarnému procesu dodává:
„Kdybych měl vyrobit sochu, šlo by opráci
na rok, zatímco když najdu cisternu, mám
tři čtvrtě práce za sebou. Pracuji shotovým
tvarem, který jsem nevymyslel, amusím se
sním srovnat – někdo jiný ho navrhl tak, aby
fungoval.“ Recyklaci, přetváření starých věcí
vnové, považuje za nádhernou záležitost.
Vateliéru začal Čestmír Suška do obřích
cisteren vyřezávat vzory inspirované okol-
ním prostředím, známé zubrusů, záclon,
malířských válečků nebo krajek. Spojením
vzoru sprůmyslovou nádobou vznika
zajímavé skulptury evokující obří perské
koberce. Sochař se stal nedostižným ve vy-
řezávání rezavých květů. Pro vytvoření sou-
borů zperforovaných asvařovaných nádrží
potřeboval ovšem jiné nástroje: sochařské
kladívko nahradil autogenem aplazmou.
Nezaměnitelný výtvarný rukopis…
Od roku 2006 vytváří sochař monu-
mentální kovové objekty, obří sochy, do
kterých se dá vstoupit, vposledních letech
vznikají ze starých nádrží vysoké věže. Mají
uvnitř točité schodiště adivák může sochou
vystoupat do výšky arozhlížet se jako
zrozhledny. Jediná věž zjeho volné tvorby
nevznikla jako recyklace věci určené ksešro-
tování. Jedná se onetradiční nerovnou roz-
hlednu vysokou patnáct metrů. Dovnitř se
vchází dveřmi na točité schodiště – to vede
Oceloví obři
PROŘEZÁVÁNÍ,
unikátní podpis
na Suškových dílech.
HVĚZDY ASATELIT, VZADU ŠUPINY (zleva),
doba vzniku 2009–2015
Můžeš