Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 14

14
můžeš / číslo 10 - 2015
TÉMA: Stát asociální služby
Občanské sdružení Náruč dává šance lidem shandicapem.
Práci nemění žádné poznámky, že jejich značka je široko daleko nejlepší.
VŘevnicích jsou sKontem Bariéry vkontaktu už několik sezon.
Text: MICHAELA ZINDELOVÁ
Foto: JAN ŠILPOCH
D
louho unás ozačleňování lidí
shandicapem do běžného života
nebyla ani řeč. Adnes? Posunulo se
mnohé, mimo jiné ihranice vna-
šich hlavách. Jen kilometry od sebe
dělí Modrý domeček, Zelený ostrov, výrobny
Pasta fidli aPekárnu. Co mají společné?
Tyto sociální podniky zaměstnávají jedince
srůzným typem zdravotního znevýhodnění.
Vpotaz se musí brát ito, že jejich výkon
ikvalita práce mohou mít výkyvy. Lidé
Náruč smístem
pro všechny
sduševním onemocněním amentálním po-
stižením se jen obtížně zařazují na trh práce,
také neslyšící alidé sporuchami sluchu stojí
před problémy suplatněním.
Sedím vModrém domečku, populární ka-
várně vcentru Řevnic, na skvělé kávě. Mladí
lidé vjednoduchých zástěrách nás pečlivě
obsluhují. Stejnou péči ozákazníky vnímám
ve voňavé Prádelně na Zeleném ostrově.
Náruč patří mezi nejstarší aúspěšné sociální
podniky unás, což umožňuje nejen hovo-
řit odalších plánech, ale ikonat. Dívat se
vModrém domečku kolem aposlouchat trio
energických žen proti mně dá mnohem víc
než hodina etiky.
Jak vznikaly „jiné“ služby?
Vladimíra Hejmová (VH): Vroce 2003
vznikl stacionář Náruče sodbornou péčí
izájmovou činností – nyní je transformo-
vaný do denního centra. Než jsme otevřeli
kavárnu Modrý domeček (2007), jezdili
jsme se všude inspirovat do chráněných
kaváren. Pak jsme si vytvořili vlastní cestu.
Není jednoduchá, ale náročná, avnímáme,
jak se každý vtýmu neustále zdokonaluje.
Zuzana Dudáková (ZD): Chtěli jsme mít
poskytované sociální služby „jiné“, nechtě-
li jsme jen opečovávat. Vždy jsme vnímali
OSMÁ SEZONAMODRÉHO DOMEČKU:
skvělá atmosféra, služby na úrovni...
Můžeš