Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

10

můžeš / číslo 10 - 2015

TÉMA: Stát asociální služby

�

asistenty adalší podpory. Aže je to neúnos-

né, protože chudák hlavní město Praha na

to nemá finance. Byla jsem ztakové rétoriky

šokovaná anikdy na to nezapomenu.

Takže téma inkluze je pro vás aktuální?

Ano, ikdyž inkluzivní vzdělávání není

bezprostředně mou agendou, ale spadá

spíše pod resort školství. Spolupráce mezi

oběma resorty probíhá, naděje vkládám do

nové paní ministryně, která toto téma snad

trochu posune.

To všechno stojí peníze, což je velké téma.

Vím, že nemáte ráda, když se výdaje ne-

ustále připomínají hlavně vašemu mini-

sterstvu. Nicméně stát zadlužený je. Tak

kde brát zdroje na všechno, co je potřeba?

Když se podíváte na různé krušné kauzy

zminulosti, tak to jsou desítky, ne-li stovky

miliard. Takže já bych skolegou Špidlou

řekla, že zdroje jsou, ale my jsme si je

nechali rozkrádat. Teď doufám, že to bude

lepší, unikly neskutečné peníze, které by

státní dluh zaplatily. Já si prostě nemyslím,

že to spotřebovává primárně MPSV.

Proč si myslíte, že právě na MPSV se

tak často poukazuje jako na toho, kdo

utrácí? Neustále někdo připomíná, jak

ty sociální dávky zatěžují celý státní

rozpočet…

Asi proto, že to je jednoduché, pohodlné,

nemusí se nad tím nijak moc přemýšlet.

Drnká to na základní nízké pudy. Navíc

kdejaký politik tohle téma zneužívá. Podí-

vejte, populace Romů unás tvoří odhadem

čtyři procenta obyvatel. Ale protože jich

významná část žije vsociálně vyloučených

lokalitách, jsou snadným terčem různých

individuálních frustrací. Ikdyž ty celkové

počty jsou vlastně malé. Další skupinou

osob, které jsou trnem voku různých částí

společnosti, jsou lidé žijící na ubytovnách.

Paradoxně pravicové vlády, které pořád ří-

kaly, jak se musí šetřit, nastavily systém, kte-

rý byl ve prospěch majitelů ubytoven. Tedy

lidí, kteří obchodují schudobou. Anajednou

vtěchto dávkách neskutečně narostly ná-

klady. Přitom tyto dávky ani neputují přímo

kpotřebným, nýbrž kmajitelům ubytoven,

kteří bohatnou na neštěstí sociálně slabých.

Prozradíte, jak probíhá jednání třeba

sministrem financí Andrejem Babišem

onavýšení rozpočtu vašeho minister-

stva?

(Směje se) Někdy padají ostrá anepubliko-

vatelná slova zobou stran. Ale mně je to

jedno, já jsem na to zvyklá, já takhle mluvím

taky anerozhodí mě to. Při jednáních oroz-

počtu sministerstvem financí si připadám

jako někde na tureckém trhu. To ale není

kvůli panu Babišovi, to je snad nějaký zvyk

naministerstvu financí. Ministr ajeho lidi se

sejdou třeba snámi zMPSV azačne handr-

kování otom, co nám dají nebo ne.

Když navštěvujete různé organizace, jak

mluví ozkušenosti spřechodem financo-

vání ze státu na kraje?

Občas si někdo na kraj stěžuje, ale většina

ne. To, že by kraje preferovaly vlastní orga-

nizace, moc nezaznamenáváme. Trochu se

to děje ve dvou krajích. Snažíme se nad tím

metodicky bdít. Jasně, je to krok A, aještě

musí přijít B iC. Jenže už předtím minister-

stvo většinou dalo na doporučení zkraje.

Striktně se musejí nastavit úhrady, aby byly

všude stejné.

Vraťme se kotázce poukazování na určité

skupiny lidí. Teď jsou velkým tématem

imigranti, většina lidí jim není kladně

nakloněna. Myslíte si, že se společnost

radikalizuje? Hnědne nám politika? Mys-

lím tím hnědé nacistické košile…

Společnost se určitě radikalizuje apolitika

hnědne.

Co se stím dá dělat? Anebojíte se,

že lidé spostižením jsou hned další

na ráně? Přece jen pobírají také různé

dávky…

To ne. To si zase nemyslím. Doteď unás nic

takového není patrné.

Ajaké vy vidíte řešení situace uprchlí-

ků?

Na jednu stranu je jasné, že nemůžeme

pojmout úplně všechny lidi ze zemí třetího

světa. Je třeba pomáhat přímo vzemích

původu utečenců. Dále je důležité řešit

nastavení důstojných životních podmínek

vuprchlických táborech přímo vsousedních

zemích, odkud lidé prchají před válkou či

hladomorem. Utěch, kteří na území ČR

získají azyl, je třeba dbát na kvalitní inte-

grační programy jak voblasti sociální, tak

vzdělávací.

Je na to náš stát připravený?

Upřímně musím říct, že jistou skepsí mě

naplňuje už třeba jen naše schopnost úspěš-

ně integrovat romské děti do českých škol

hlavního vzdělávacího proudu. Apřitom

velmi dlouho víme, co by pomohlo: včasná

předškolní příprava, podpora při vstupu do

základního vzdělávání, volnočasové aktivity,

kvalitní předprofesní příprava apropojení

pedagogické asociální intervence. Je zde

bohužel ale ještě stále dost lidí, kteří se

Kdyby moje dítě sedělo vlavici se

sociálně vyloučeným spolužákem, tak se

budu modlit, aby takto znevýhodněné

dítě dostalo urychlenou podporu!

MICHAELA MARKSOVÁ

mluví věcně, se zaujetím, přímočaře

abez zbytečných kudrlinek.

SOUČÁSTÍ PRÁCE ministryně je ihodně cestování

na různá místa asetkávání slidmi.