Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 23

23

SŽÍT SE SPLAVIDLEM

A později přibyla i jízda ve vlnách.

V jachtklubu posadili instruktoři Jit ku

do jednomístné lodě a podali potřeb-

né informace kolem ovládání. A pak

vyplula. „Instruktoři si tohle mohli

dovolit, věděli, jak je jachta bezpečná,

navíc za mým plavidlem jel záchran-

ný motorák pro případ, že by se co-

koliv dělo,“ vypráví se smíchem Jitka.

„Napoprvé jsem fakt neměla pocit

větru ve vlasech. Pokud jsem plula

rovně, nic moc se nedělo, ovšem když

chcete udělat obrat, loď se naklo-

ní. A vy se musíte srovnat. Postupně

jsem chápala, co si v jakém okamžiku

člověk může dovolit. Bylo to spíš sou-

peření stresu a svobody. Začala jsem

se sžívat s plavidlem,“ vzpomíná.

Oddíl netrénuje jen na řece v Po-

dolí, ale také na Nechranické přehra-

dě, kde je k dispozici plocha mno-

hem větší. Brzy dostal klub nabídku

vycestovat do Anglie. Jitka s úsmě-

vem přiznává: „Do výběru jsem se

dostala jako začátečník, co uměl

anglicky, ve výběru byly preferová-

ny ženy. Do soustředění jsem jela na

jachtě všeho všudy třikrát. Vyrazily

jsme s kolegyní na kurz, kde jsme se

dozvídaly, kdo má za sebou kolik let

strávených na jachtě. Měli za sebou

sezony, my hodiny.“

Přesto si Jitka s odstupem času

myslí, že v Anglii toho moc nepo-

kazily. Ten týden byl důležitý „nejen

pro hlavu, ale pro celého člověka“,

gestikuluje a pokračuje: „Moc nás

to naučilo, už jsem se tak nebála,

protože podmínky během plaveb

byly drsnější, vítr mnohem silněj-

ší. Zažila jsem v Anglii i první zá-

vod, kdy jelo vedle sebe deset lodí

pohromadě, náš úkol byl zabránit

srážce. Jelo se v chráněné zátočině,

blízko u moře. Ten pobyt nás postr-

čil o pěkný kus dál…“

STRŮJCEM SVÉ JÍZDY

Kupodivu je jachting vhodný pro

mnoho typů postižení, nejen nohou,

ale i rukou. Řízení rukama se dá pře-

pnout i na šlapání, a pokud má někdo

horší ruce, dá se to vymyslet, protože

na některých lodích se kosatka pře-

hazuje automaticky.

V plachtění není rozhodující věk,

jde o ovládání, rychlé vyhodnocení

situace a reakci, podle Jitky se jedná

o jemnou hodinářskou práci. V tuhle

chvíli jezdí v pražském oddílu pravi-

delně tři aktivní lidé. Sportovní klub

vozíčkářů a CERE, hlavní provozo-

vatel jachtingu, společně pořádají

pravidelné nábory na jaře.

V průběhu pěti jachtařských let

už Jitka absolvovala mezinárod-

ní závody v Německu a Rakousku

– všude funguje dobrá spolupráce

mezi tamními oddíly a českou stra-

nou. Naposledy byla na soustředění

před dvěma roky v Japonsku, v Hi-

rošimě. „Tohle setkání pořádá ISAF,

mezinárodní jachtařský svaz, pro-

tože jachting v tuto chvíli nepatří do

rodiny paralympijských disciplín.

Takže se svaz snaží získat nové

členy,“ dodává.

A co na sebe? Jitka připomíná:

„Trénink míváme od pěti odpoledne,

zpočátku jsem některé věci hodně

podcenila, třeba oblečení. Byla jsem

často promočená, později jsem se

rozhodla pro koupi nepromokavých

kalhot a bundy. Hodí se i dobré boty,

já mám neoprenové, které se dají vy-

užít v lodi i při potápění. Když jsme

na vodě dlouho, je mimo jiné pro-

blém s toaletou. Nepřekračujeme

proto délku dvou hodin.“

A co Jitku na plachtění přesto,

že u nás není plocha pro vrcholo-

vé podmínky, přitahuje? Říká se

za myšlením: „Já neplánuju nějaký

ambiciózní výskok nahoru, mně

stačí kondiční až rekreační úroveň.

Nevadí mi, když na závodech skon-

čím na druhé straně tabulky. Můj

poslední úspěch bylo 5. místo na

loňském Prague Sail Open, na zá-

vodech, které se jedou dohromady

se zdravými jachtaři. Někdy cítím

hroznou únavu, ale pokaždé také

radost, už proto, že jsem se octila

po dnech v rušném městě najednou

v přírodě. Jsem na vzduchu, vyčis-

tím si hlavu. Na vodě jsem odkáza-

ná na sebe, jsem strůjcem své jízdy.

A těším se, co se stane při každém

dalším zabočení…“



Jachting

Mezi outdoorové aktivity Sportovního klubu vozíčkářů

patří ijachting. Klub jej nabízí ve spolupráci sYacht

clubem CERE. Společně pořádají začátečnické zkušební

dny vPraze-Podolí aněkolikadenní letní pobyt pro

začátečníky na Nechranické přehradě. Nadšenci mohou

dále pokračovat vkurzech, které organizuje Yacht club

CERE (organizace také lodi půjčuje astará se oně). Více

na www.skvpraha.org.

Tréninky (na speciálně upravených plachetnicích

třídy .mR) probíhají na Vltavě před klubem nebo na

Nechranické přehradě, kde si jachtaři mohou vyzkoušet

ivelkou vodu svlnami.

Kurzy jsou vhodné pro mládež idospělé spostižením,

začátečníky, pokročilé izávodníky. Pro ovládání lodě stačí

buď pouze ruce, nebo kombinace nohou arukou. Pro

pohodlnou jízdu je doporučena výška min.  cm.

Oblečení – vrámci Česka stačí nepromokavé kalhoty,

bunda aboty. Osvědčené je také oblečení zvlny merino

arukavice. Existuje samozřejmě pravé jachtařské oblečení,

které se zejména hodí na moři, kde je slaná voda.

VPraze je možné se připojit ke středečním tréninkům,

které se konají od dubna do září, vždy od  do  hodin.

VNechranicích jsou tréninky organizovány jako víkendové

akce. Kalendář jednotlivých tréninků naleznete na

stránkách: www.cere.cz/cz/handicapovani.html.

Samotný trénink je rozdělen na čtyři základní části –

briefing, vlastní trénink, zpětná vazba na vodě, debriefing.

Během asi , hodiny na vodě se trenéři soustředí na

různá cvičení vzávislosti na zkušenostech jednotlivých

skupin apovětrnostních podmínkách.

Pohyb po vodě

je mimo jiné

o rychlých

reakcích.

Někdy cítím hroznou

únavu, ale pokaždé

také radost, už proto,

že jsem se ocitla po

dnech v rušném městě

najednou v přírodě.

Jsem na vzduchu,

čistím si hlavu.