Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 22

ŽIVOT / AKTIVNĚ – JACHTING PRO LIDI S POSTIŽENÍM

Ve znamení

kosatky

Ikdyž jste nikdy

neplachtili, pár slov

ze slovníku jachtařů

dobře znáte: lanoví,

ráhno, kokpit

asamozřejmě kosatka.

Rádi na vodní hladině

sledujeme bělostnou

plachtu, do které se opírá

vítr. Výraz, který je

vpoezii aliteratuře

blízký slovu svoboda…

Text: MICHAELA ZINDELOVÁ

Foto: JAN ŠILPOCH

Sportovní klub vozíčkářů (SKV) na-

bízí lidem s postižením možnost vy-

zkoušet jachting v pražském Podolí.

Před pěti lety se do loděnice Yacht

klubu CERE vydala i Jitka Burianová

(38), žena se sportovně elegantním

vzhledem na vozíku.

Než jsme se dostaly k jejímu klí-

čovému slovu mezi sportovními

disciplínami, vodě (ať už při plavá-

ní či v posledních letech jachtingu),

musely jsme se společně krátce

ohlédnout na úraz, který mladé ženě

s čerstvým maturitním vysvědče-

ním a vizí vysoké školy radikálně

změnil plány. Vzpomíná: „V roce

2001, v létě, jsem lezla v Rumun-

sku. Nebyla jsem nikdy horolezec,

ale ,horochodec‘ jsem slušný. Když

jsme se dostali z nejvyšších hor dolů,

šli jsme se projít k řece, ale museli

jsme se vyškrábat na stráň. Já nahoře

uklouzla na kluzkém podloží a sjela

jsem úplně dolů,“ říká Jitka a vypo-

čítává: „Páteř, Kladruby a rehabilita-

ce v Parapleti. Po roce stráveném na

různých štacích jsem byla usazená

na vozík… Musela jsem se se vším

srovnat.“

Po potřebné zdravotní pauze za-

čala Jitka studovat vysokou školu,

přírodovědu v Českých Budějovicích

– pomohlo jí to přebít i bolavou psy-

chiku novými zážitky: „Už jsem jez-

dila autem, byla jsem vybavená všemi

pomůckami, které mi ulehčily všední

dny. Začala jsem se kolem víc roz-

hlížet.“ Nabízel se sport, ovšem teh-

dy nebyla nabídka tak široká… „Ráda

jsem plavala a plavu, v Českých Bu-

dějovicích se nabízela plavecká aka-

demie Kontakt bB, to byla moje vy-

hledávaná adresa. K nástupu do světa

sportovních disciplín patřil také ama-

térsky postavený handbike.“

Plachtění

je prostě

svoboda,

říká Jitka

Burianová.