Strana 29
29
Shrnutí
Aby zaměstnavatel splnil podmínku zaměstnávání
nadpoloviční většiny OZP zaměstnanců na pracovišti:
musí zajistit povinný podíl zaměstnanců na pracovišti, ato
přijmutím nových OZP zaměstnanců, kteří budou pracovat
vsídle zaměstnavatele, nebo
musí převést část svých stávajících domácích OZP
zaměstnanců na pracoviště zaměstnavatele – dodatkem
kpracovní smlouvě ozměně místa výkonu práce – nebo
pokud zdravotní stav OZP zaměstnanců neumožňuje
každodenní dojíždění do zaměstnání, může zaměstnavatel
stěmito zaměstnanci uzavřít takový typ pracovního
poměru, kdy bude zaměstnanec část své práce vykonávat
na pracovišti zaměstnavatele azbytek fondu pracovní doby
vmístě svého bydliště (tzv. homeworking), ato dodatkem
kpracovní smlouvě.
sledně zaměstnavatel podat žádost na
úřadu práce o uznání zaměstnavatele
na chráněném trhu práce a po uznání
si následně požádat o příspěvek na
zaměstnávání OZP.
JUDr. Jiří Vaňásek (MPSV ČR):
Je potřeba upozornit, že pokud začne
zaměstnavatel zaměstnávat nadpo-
loviční většinu OZP ve své provo-
zovně, resp. na pracovištích zaměst-
navatele např. od 1. 2. 2018, žádat
o uzavření dohody o uznání může
až po 12 měsících, tj. od 1. 2. 2019.
V takovém případě by po uplynutí
doby uvedené v bodě 5 přechodných
ustanovení k zákonu č. 327/2017
Sb. nemohl žádat o příspěvek za
3. a 4. čtvrtletí roku 2018.
3.
CO MUSÍ ZAMĚSTNAVATEL
UDĚLAT?
Zaměstnavatel musí ze svých OZP
zaměstnanců, kteří pracují pouze
z domova, „udělat“ zaměstnance
pracující na pracovišti zaměstnava-
tele. Pokud není OZP zaměstnanec
vzhledem ke svému zdravotnímu
stavu schopen v rámci svého úvazku
každodenně dojíždět do zaměstná-
ní, může s ním zaměstnavatel uza-
vřít takový typ pracovního poměru,
že OZP zaměstnanec bude část své
práce vykonávat na pracovišti za-
městnavatele a zbytek práce bude
v pracovní době vykovávat v místě
svého bydliště (tzv. homeworking).
JUDr. Jiří Vaňásek (MPSV ČR):
Pokud zaměstnavatel aktuálně před-
mětnou podmínku nesplňuje, lze
doporučit přijmout co nejdříve tako-
vá opatření, která povedou k jejímu
splnění, tj. zajistit zaměstnání nad-
poloviční většiny osob se zdravotním
postižením na pracovištích zaměst-
navatele.
Pokud zaměstnanec pracuje jak ve
svém bydlišti, tak v provozovně za-
městnavatele nebo jeho smluvního
partnera, jejíž adresa je odlišná od
adresy bydliště zaměstnance, není
tento zaměstnanec považován za tzv.
domácího zaměstnance a lze jej za-
počítat do počtu zaměstnanců, kteří
pracují na pracovištích, která nejsou
jejich bydlištěm, pro účely splnění
podmínky § 78 odst. 2 písm. d) bod 2
zákona o zaměstnanosti. Z uvede-
ného tedy vyplývá, že zaměstnance,
který částečně nepracuje na praco-
višti zaměstnavatele, protože podle
dohodnutých podmínek pro něj vy-
konává sjednanou práci v pracov-
ní době, kterou si sám rozvrhuje,
i v místě svého bydliště (tzv. homewor-
king), je možné zahrnout do skupiny za-
městnanců pracujících na pracovištích,
která nejsou jejich bydlištěm pro účely
splnění podmínky § 78 odst. 2 písm. d)
zákona o zaměstnanosti.
4.
JAK BY MĚLA VYPADAT
PRACOVNÍ SMLOUVA
ACO BY MĚLA OBSAHOVAT?
JUDr. Jiří Vaňásek (MPSV ČR):
Prokázání splnění podmínky je možné
doložením pracovní smlouvy, popř. jiné
písemně uzavřené dohody, ve které je
sjednána možnost vykonávání práce
v místě bydliště zaměstnance, s uve-
dením rozsahu takto vykonávané práce
(např. určení dnů, případně hodin, které
má zaměstnanec odpracovat v provo-
zovně zaměstnavatele nebo jeho smluv-
ního partnera, jejíž adresa je odlišná od
adresy bydliště zaměstnance, a které
může odpracovat ve svém bydlišti).
Pro úplnost dále uvádím, že pokud by
určení doby výkonu práce na pracovišti
zaměstnavatele nebylo sjednáno v pra-
covní smlouvě, popř. jiné písemně uza-
vřené dohodě, musí prokázat zaměst-
navatel práci takového zaměstnance
v provozovně doložením evidence pra-
covní doby (vedené podle § 96 zákoníku
práce). Pokud by z evidence pracovní
doby vyplynulo, že zaměstnanec ve sle-
dovaném období nepracoval v provo-
zovně zaměstnavatele nebo smluvního
partnera, bude tento zaměstnanec pova-
žován za tzv. domácího zaměstnance.