Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 27

27
Zřejmě jste museli upravit dosa-
vadní bydlení…
Bydlíme na kopci, a když jsme poprvé
s manželkou trasu na vozíku k naše-
mu domu vyjeli, byli jsme oba úplně
vyřízení. Museli jsme vytvořit plošiny,
aby byl dům pro mne alespoň v příze-
mí dobře přístupný. Moje žena je dala
postavit dřív, než jsem se vrátil domů.
Je výborná, bezesporu motor celého
našeho snažení, bez ní bych tuhle si-
tuaci nezvládl. Takovou sílu bych ne-
měl. Nedám na svou ženu dopustit, je
neuvěřitelně schopná a statečná. Její
„čtyřiadvacetihodinová služba“ je to-
tální nasazení, má sama práci, která ji
baví, stará se o holky, dům, chalupu.
A navíc má holt ještě mě.
Máte na vozíku malý batoh,
potřebujete mít ssebou spoustu
podstatných, užitečných věcí. Co
běžně obsahuje?
Na skoro půlroční pobyt v Kladru-
bech jsem přijel jako totální ležák,
který se sám skoro neobrátil na po-
steli, trpělivost personálu je nesmírná
a vypustí vás po pěti měsících jako
člověka, který je zase schopný fun-
govat. Pomáhají nejen s hybností, ale
také vás naučí připravit se na růz-
né situace, které čekají na každého
venku“. Ergoterapie se to tomu říká.
Některé věci prostě musím mít pořád
s sebou, dostal jsem instruktáž, jak
nejlépe na to. Mám vždy s sebou po-
můcky na toaletu, dezinfekci a injekci
inzulínu. To je základ. Pak doklady,
lítačku do televize, půllitrovku s pitím
a malou svačinu – třeba banán (kvů-
li cukrovce), záchranný cukr, klíče
od domu. Nechybí ani cyklorukavice
a kolínská. Před každým odchodem
obsah batohu kontroluju…
Váš „vozový park“ se nedávno
rozrostl onovinku Freee, vozík,
který vám zřejmě pomáhá nejen
vkopcovitém terénu.
První informace o Freee jsem zís-
kal v Kladrubech, jeden kamarád mi
vyprávěl, jak jezdí na vozíku z jedné
vesnice do druhé, třeba deset kilo-
metrů, po polňačkách, nebo do lesa
se psem apod. To je na běžném vozí-
ku úplné sci-fi, ten je pouze na asfalt.
Tak začal můj příběh se Segwayem,
s jeho produkty upravenými pro
potřeby vozíčkářů. Freee toho umí
skutečně hodně. Má dvě silná kola
– překonává hladce obrubníky, pro-
blém není tráva nebo kočičí hlavy na
chodnících. Potřeboval jsem asi šest
hodinových tréninků, abych získal
jistotu pro samostatnou jízdu.
Slyšela jsem, že se vám na Freee
složili kamarádi…
Vydal jsem se cestou sbírky, ale ne
veřejné, kamarádi mi na vozík vy-
brali. Samozřejmě, že znám Konto
Bariéry, ale také vím, že má hodně
potřebných žadatelů. Nechtěl jsem
zabírat místo ve veřejném sektoru…
Co vás ochrnutí nohou naučilo?
vám se a řeším hodně věcí úplně
jinak. Zvykl jsem si na malé kroky
kupředu, pomalé a trpělivé. Do urči
míry si myslím, že to, co se mi stalo, je
vlastně výhra. Poslední rok a půl jsem
se toho o sobě i o životě hodně dozvě-
děl. A v některých oblastech myslím
víc než za uplynulých čtyřicet let.
Michal Jančařík (*1975)
Moderátor TV Nova vystudoval Filozofickou fakultu UK
vPraze, obor andragogika apersonální řízení. Má za sebou
také čtyři ročníky práv. Od roku  pracoval pro TV Prima,
vletech  až  jste ho mohli vídat vTV Nova vpořadech
Počasí aSnídaně sNovou. Vletech – moderoval
pořad Cyklotoulky.
Po necelém roce po operaci aochrnutí se vrátil zpátky do
profese, na pozici sportovního moderátora. Je autorem
několika knih ocykloturistice, podnikal cestovatelské
expedice. Od roku  produkuje vdruhé největší synagoze
Evropy, vPlzni, hudební projekt Synagoga Concerts. Zatím se
zde konalo víc než sto dvacet úspěšných koncertů.
Můžeš