Strana 32
32
můžeš / číslo 5 - 2014
SLOUPEK
Martina KOVÁŘE
Nové, nebo staré?
Hlavně dobré!
Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné
věci. To praví většina snobů, kteří by napří-
klad zprincipu nesedli doauta poněkom
jiném, tedy nekoupili ojeté auto.
Mají svou pravdu, protože apriori odmítají
kupovat levné věci, šmejdy, které zachvíli
vyhodí ajdou koupit další.
Nevím však určitě, jestli dotéto kategorie
patří iauta. Já osobně jsem nové auto ještě
nikdy neměl (kromě služebního). Nějak mi
vadí platit zaauto těch minimálně 30 %,
ale také až 50 % navrch, která vdnes platíte
prodejci jako marži adaň zaautopanenství.
Ojeté je vpodstatě stejné vevýkonu, ale
může být ilepší. Novodobá auta s50 tisíci,
ale i100 tisíci poctivě najetými kilometry,
dobře zajetá, svychytanými mouchami,
prokážou stejnou službu jako ta ze show-
roomu.
Amáte přitom dobrý pocit, že vám zbylo
ještě namotorku, nebo aspoň nakolo nebo
tříkolku, achováte se environmentálně.
Rozhodně pak ušetříte nervy se záruční péčí
apovinnými prohlídkami vautorizovaných
servisech, jež vám, azejména nám, kteří
vypadáme velmi nemohoucně, vdobré vůli
rády „pomohou“, ale hlavně nafakturují
cokoliv. Filantropové.
Jednou jsem totiž marně poptával záruční
opravu rok starého auta zdovozu. Význam-
ný prodejce mnichovských vozů navesnici
uPrahy mi vysvětlil, že je to marné, protože
nemám „jejich“ auto.
Ještě naodchodu jsem se ujistil, že nape-
riferii Prahy nevyrábějí šestiválce svrtulí
nakapotě, ale myslí přeprodaná „svá“
auta. Jejich přidaná hodnota je pak drahý
servis a„customer care“ kluků, kteří svlékli
montérky, vydrhli si ruce solvinou avzali si
kravaty. Postiženému pak nabídnou slevu,
paket avyřízení příspěvku – vlastně pro
sebe. Jsou naštěstí iti další, specializovaní
borci, bývalí závodníci nebo poctiví fandové
automobilismu, kteří handicapovanému
řidiči rádi poradí avcítí se dojeho kůže.
Ale pozor! Okolo ojetin se vČesku točí
špinavý byznys. Proto je nejlepší koupit
auto poznámém, kamarádovi nebo bývalé
firemní sjasným původem. Anebo si nechat
dovézt auto ze zahraniční někým, nakoho
se opravdu můžete spolehnout. Sbazary je
to vČesku všelijaké.
Jinak hrozí, že si pořídíte naprvní pohled
krasavce, který má však najeto o100 tisíc
víc, než se uněj udává, je potěžké bouračce,
které nemáte šanci si všimnout, ale bezpeč-
nost auta je už narušená.
Autor je bývalý automobilový
závodník, člen rady Konta BARIÉRY.
SLOUPEK
Martina KOVÁŘE
když bude řidič chtít, ovládání auta vezme
opět dosvých rukou.
Takové možnosti auto nabídne překva-
pivě brzy, jejich zavedení nemusí trvat ani
deset let. Německý magazín Auto Motor und
Sport odhaduje dokonce jejich nástup už
okolo roku 2020.
Pro takové využívání auta už však
budou nutné změny vzákonech. Dnes se
podle legislativy řidič musí plně věnovat
řízení.
Posledním krokem nacestě kautonom-
nímu autu bude patrně plně automatické
ovládání. Vtakové situaci už si řidič sedne
nazadní sedadlo aauto budou využívat
ilidé stěžkým postižením, které jim dnes
neumožňuje ani pomyslet nařidičský
průkaz. Řidič už totiž nebude řidičem, ale
AUTO-MOTO
pasažérem. Bude to stejné, jako by nastoupil
dovlaku nebo autobusu. Ojízdu se nebude
vůbec starat, zadá jen cíl avybere rychlou
nebo ekologickou trasu.
Taková auta se podle německého ma-
gazínu nestanou realitou dříve než vroce
2030. Možná pro ně bude nutné postavit
úplně nové silnice, skterými si auto předá
informace ajež je povedou.
Změní se idnešní navigace, které jsou
pro autonomní řízení nedostatečné. Pracují
sodchylkou několika metrů, což je naauto
budoucnosti příliš velká vzdálenost.
Také poprávní stránce čeká auta revo-
luce. Musí se jasně stanovit, kdo bude při
robotickém ježdění zodpovědný zakolize či
přestupky.
Více naAutemBezpečně.cz
�
PLNĚ ROBOTICKÉ AUTO už nebude vůbec vyžadovat zásahy řidiče.
Ten si za jízdy vypije kávu nebo si zdřímne.
DALŠÍM KROKEM
na cestě
kautomatickému
ovládání bude auto,
za jehož volantem
si řidička nebo řidič
přečte časopis či
knihu.