Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 26

26
můžeš / číslo 5 - 2014
PORADNA
Problematika doplatků zapobyt
apéči vpobytových sociálních službách
V
naší Poradně pro život spostiže-
ním jsme se vnedávné době setkali
sněkolika případy, které se týkaly
doplatků zapobyt apéči vpobyto-
vých sociálních službách. Nejasnos-
ti vyplynuly především vpřípadech, kdy se
jednalo oosoby somezením svéprávnosti,
které měly stanoveného opatrovníka.
Kolik platit zapobyt apéči
Pokud osoba se zdravotním postižením
bydlí vpobytové sociální službě, příspě-
vek napéči náleží ze zákona osociálních
službách č. 108/2006 Sb., vúčinném znění,
celý přímo zařízení, ato naúhradu nezbyt-
né péče. Výjimkou jsou týdenní stacionáře,
které si mohou nárokovat maximálně 75 %
příspěvku napéči. Samozřejmě vpoby-
tových zařízeních lze vyjednat ivýjimku:
pokud např. rodina vezme seniora nadva
týdny domů navánoční svátky, potom se lze
se zařízením domluvit natom, aby část pří-
spěvku vaktuálním období náležela rodině.
Nad rámec péče dané zákonem si mohou
osoby vpobytových službách hradit také tzv.
fakultativní služby (dobrovolné, nepovin-
né); vpraxi se jedná např. oslužby kadeř-
níka, masáže apod. Tyto služby už si osoba
hradí zdalších vlastních příjmů.
Vpobytových zařízeních se kromě péče
také platí zapobyt astravu; zařízení si podle
svých nákladů sama určují výši těchto úhrad
až dovýše dané vyhláškou č. 505/2006 Sb.,
vúčinném znění, aosoba tyto náklady hradí
ze svých dalších příjmů (invalidního nebo
starobního důchodu, případné mzdy nebo
platu či zdalších příjmů, které osoba má).
Co když nato nemám?
Pokud nemá osoba dostatek příjmů napokrytí
nákladů napobyt astravu anebo by jí pojejich
zaplacení nezůstaly žádné finance nadalší
náklady (např. hygienické potřeby atd.), lze
vzařízení doložit přesnou výši svých příjmů
apožádat osnížení úhrady zapobyt astravu
tak, aby osobě zůstalo alespoň 15 % příjmu
měsíčně (vpřípadě týdenních stacionářů ales-
poň 25 % příjmu). Pro účely zjišťování příjmu
se vtomto případě nehodnotí majetek osoby
(tedy např. to, zda má nemovitost, kterou by
mohla prodat, pokud ji nevyužívá apod.).
Kdo zaplatí zbytek
Vpraxi jsou tyto situace bohužel velmi časté;
klient nazaplacení pobytu astravy nemá
dostatek financí azařízení zaněj nedostává
odstátu žádnou finanční kompenzaci. Ote-
vírá se obrovský problém, který trápí většinu
zařízení pocelé České republice. Výše uvede-
ný zákon sice umožňuje požádat odofinan-
cování pobytu astravy rodinu klienta či další
osoby, nicméně vpraxi to není příliš běžné,
protože se nejedná opovinnost rodinných
příslušníků (záleží tedy najejich vstřícnos-
ti afinančních možnostech). Důsledkem
tohoto problému je zjišťování příjmů klienta
mnohdy již před nástupem dozařízení, což
vlastně není vsouladu se zákonem.
Povinnosti opatrovníka
adoplatek zapobyt astravné
Klient, který je omezen (postaru izbaven)
vesvéprávnosti, má stanoveného opatrovní-
ka, který kromě dalších povinností disponu-
je sjeho penězi.
Pokud je klient vpobytové službě,
hradí opatrovník kromě péče (zpříspěvku
napéči) také náklady naubytování astrav-
né (zpříjmů svého opatrovance, např.
zdůchodu). Pokud klient nemá dostatečné
příjmy, může opatrovník požádat službu
osnížení úhrady tak, aby klientovi zbylo
alespoň výše uvedených 15 % příjmu (utý-
denních stacionářů 25 % příjmu). Těchto
15 % (25 %) jsou finance, které má klient
(opatrovanec) naběžné věci apotřeby (fa-
kultativní služby, výlety ajiné). Tyto finance
vpřípadě, kdy je osoba omezena (či postaru
zbavena) svéprávnosti, spravuje opatrovník.
VČR často existuje domluva opatrovníka
se zařízením pobytových sociálních služeb,
že tyto běžné věci obstarává přímo zařízení,
apak je pouze vyfakturuje opatrovníkovi.
Ideální by bylo mít to ošetřeno ipísemně,
aby vpřípadě sporů bylo zařízení chráněno
amělo jistotu, že mu opatrovník náklady
naběžné věci proplatí. Doporučuji vesmlou-
vě přesněji specifikovat, co zařízení může
rozhodnout samo aco už je naschválení
opatrovníkem. (Soudu, který zbavil či omezil
klienta vesvéprávnosti, je zanakládání sfi-
nancemi zodpovědný vždy opatrovník!)
Pokud se objeví náklad, který opatrov-
ník nechce schválit, mělo by to zařízení
respektovat (protože opatrovník má právo
rozhodovat ozbylých financích opatrovan-
ce), nicméně pokud má zařízení dlouhodobě
pocit, že opatrovník nejedná vzájmu klienta
(např. mu odmítá financovat volnočasové ak-
tivity, které by klient rád absolvoval, či jinak
nejedná vzájmu klienta), je možné podat
podnět opatrovnickému soudu. Upozorňuji,
že opatrovník by měl zbylé finance klienta
podle smyslu nového občanského zákoníku
„spravovat spéčí dobrého hospodáře“. Neměl
by je tedy použít nadofinancování stravného
apobytu, klientovi by opravdu mělo zbýt
15 % (25 %) financí nadalší náklady. To
však neznamená, že mu opatrovník nemůže
přispět ze svých vlastních peněz.
LUCIE MARKOVÁ
Odborná konzultace článku
Ing.Kateřina Poláčková,
Poradna pro život spostižením Ligy vozíčkářů
poradna@ligavozic.cz
Bezplatná linka 800100250
Doporučuji vesmlouvě přesněji
specifikovat, co zařízení může
rozhodnout samo aco už je
naschválení opatrovníkem.
■ Pravidla chrání iklienty.
■ Spoluúčast rodiny je žádoucí.
■ Důležitá role opatrovníka.
VÁŽENÍ ČTENÁŘI,
své postřehy anázory
nám pište
nainfo@muzes.cz
nebo naadresu redakce
časopisu MŮŽEŠ,
Melantrichova 5,
11000 Praha 1.
ZAJÍMAVÉ ČTENÍ
PRO HLAVU ISRDCE!
Informace, servis.
Čtěte Můžeš
nawww.muzes.cz
Můžeš