Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 14

REFLEKTOR / PŘÁTELÉ KONTA BARIÉRY

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

S Martinem Chalupským, ředitelem

komunikace innogy v ČR, jsme si

povídali o dárcovství a principech,

které firma dlouhodobě vyznává a ji-

miž se ve snaze pomoci řídí.

Sjakou dárcovskou filozofií při-

šla firma do ČR?

Málokdo už si dnes pamatuje, že před

zhruba patnácti lety tady nebyla jedna

velká energetická skupina, ale šest re

-

gionálních plynárenských společnos-

tí a Transgas v Praze. Každá z těchto

firem podporovala někoho jiného

a prezentovala se jinými aktivitami.

Když to velmi zjednoduším, potom,

co jsme analyzovali, kolik peněz kam

plyne, jsme stáli před klíčovým roz

-

hodnutím, zda si založíme vlastní na-

daci nebo najdeme jiné řešení.

Jaké byly hlavní důvody, proč jste

nakonec vlastní nadaci nezalo

-

žili?

Dobrovolnictví

dokáže lidi

spojovat

Od roku 2002 vložila energetická

skupina innogy (dříve RWE)

do charity nebo podpory kultury

a sportu více než 1,5 miliardy

korun. Je tak bezpochyby

jedním znejvětších dárců

vČeské republice.

Předně nikdo z nás neměl odbor-

né znalosti pro posuzování žádostí

o pomoc, které k nám přicházely

a stále přicházejí. Museli bychom vy-

budovat celý nový tým, který by ko-

munikoval se stovkami lidí, jež se na

nás obracejí. Současně bychom mu-

seli vytvořit vlastní systém schvalo-

vání a rozdělování darů, a to ani ne-

musím mluvit o mimořádně náročné

administrativní práci, která by s tím

byla spojená. To si asi každý dovede

představit. Navíc spektrum dosavad-

ních dárcovských aktivit bylo velmi

široké a naším cílem nebylo dělat

nějaké radikální kroky, protože jsme

si plně uvědomovali, kolik lidí a or-

ganizací na naši pomoc spoléhá.

Takže jste se rozhodli pro spolu-

práci sneziskovým sektorem?

Přesně tak, ale ani to nebylo nic úpl-

ně jednoduchého. Byli jsme v situaci,

kdy jsme věděli, v jakých oblastech či

aktivitách chceme pomáhat. Šlo nám

o podporu občanů s postižením, se-

niorů a dětí stejně jako o ochranu

životního prostředí a zdraví, jakož

i o rozvoj vědy, vzdělávání a výzku-

mu. Pro všechny tyto oblasti jsme si

museli najít renomované partnery,

kteří by byli ochotni nám nejen radit,

ale také na sebe převzít většinu admi-

nistrativy. Zpětně si říkám, že je malý

zázrak, že náš dárcovský systém stále

skvěle funguje a nikdy nedošlo k žád-

nému zásadnímu problému. Můj vel-

ký dík za to patří Nadaci Charty 77,

Životu 90, Nadaci Naše dítě a Nadaci

pro rozvoj občanské společnosti.

Je něco, co jste se museli při této

spolupráci apři dárcovských

aktivitách naučit?

Toho je samozřejmě spousta. Trpěli-

vost, pokora, schopnost naslouchat.

Ale pokud bych měl něco konkrét-

ního jmenovat, musím říci, že jsem

Zkušený manažer

ví, že i charitě je

nejlépe vrukou

profesionálů.