Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 8

8
můžeš / číslo 1 - 2015
TÉMA: Nové možnosti medicíny
Mezinárodní lékařská autorita otevřeně o medicíně i o nás.
Česká kardiologie má vynikající úroveň.
Proč nechceme lepší zdravotnictví?
Josef KAUTZNER:
Česká
srdce jsou
vdobrých
rukou, ale...
Text: ZDENĚK JIRKŮ
Foto: JAN ŠILPOCH
Dá se říci, že celé věky chtěla medicína
lidi především zachránit, zatímco nyní se
je stále více snaží vracet do plnohodnot-
ného života?
My samozřejmě chceme především zachra-
ňovat život. Ale je pravda, že vposledních
deseti patnácti letech se objevily úžasné
adříve nevídané technologie, které dovolují
nejen zachování života, ale izmírnění do-
padu onemocnění, nebo dokonce vyléčení
pacienta. Důležité je vyzdvihnout, že – na
rozdíl od doby mých studií vtehdejším
komunistickém systému – máme ktěmto
technologiím otevřený přístup. Víte, když
jsem jako mladý lékař pracoval ve Všeobec-
né fakultní nemocnici vPraze azabýval se
katetrizacemi, tak jsme si některé katetry
doslova stříhali zmetráže. Akdyž se kupo-
val rentgen od firmy Philips, museli jsme po
setkání sjeho pracovníky napsat záznam,
očem jsme mluvili.
To už naštěstí není pravda. Ale největší
skok přišel svyužitím počítačů adoslova
svlnou miniaturizace. Když se objevil první
echokardiograf, který uměl poprvé zobrazit
srdce vjeho akci, dívali jsme se súdivem.
Dnes už máme echokardiografii, která
zobrazuje proudění krve barevně, nebo
zobrazuje srdce trojrozměrně. Magnetická
rezonance dovoluje kromě toho posoudit
ipřítomnost jizevnaté tkáně nebo zánětu.
Tato vyšetření umožňují stanovení dia-
gnózy ve většině případů. Amohl bych
pokračovat – nejdůležitější je, že technický
pokrok nám umožňuje nejen zachránit
život, ale ve velkém měřítku zachovat
pacientovi schopnost pracovat, žít normál-
ně vrodině, věnovat se zálibám, prostě
nekončit jako invalida. Vtom je většina
medicínských oborů úplně jiná než před
dvaceti patnácti lety.
To ale také znamená, že se museli změ-
nit lékaři?
Jistě. To souvisí sotevřením hranic. Měli
jsme jiné možnosti získávat informace ze
světa amohli jsme vyjíždět aučit se přímo
na špičkových pracovištích.
Abrzy se česká kardiologie stala mezi-
národní špičkou. Jak jste to dokázali?
Těch příčin je řada. Jednak jsme navazovali
na tradice založené našimi předchůdci.
Česká, resp. Československá kardiologická
společnost byla založena jako třetí na světě
vroce 1929, takže jsme se snadšením vrhli
na nově dostupné technologie ametody.
Například právě unás byly vdevadesátých
letech provedeny dvě velké studie, které
se ptaly: Je lepší zachraňovat pacienta se
srdečním infarktem vmístní nemocnici po-
dáním přípravku, který rozpustí sraženinu
uzavírající koronární tepny, nebo ho rychle
transportovat do specializovaného centra,
atam zasáhnout intervenčně, tedy vstoupit
do krevního oběhu auvolnit krvi cestu po-
mocí balonkové angioplastiky? Fakta jasně
prokázala, že druhá varianta je lepší.
Tak se Česká republika stala jednou ze
zemí, kde se začal léčit infarkt myokardu
pomocí katetrizační intervence prakticky
uvšech pacientů. Podobně výrazně se rozvi-
nulo léčení srdečních arytmií pomocí kate-
trizačních ablací nebo implantací přístrojů,
jako je kardioverter – defibrilátor, který
zachraňuje život přerušením závažných
arytmií elektrickým výbojem. Obrovského
vývoje doznala iléčba srdečního selhání
nebo plicní hypertenze. Těch příkladů je
opravdu mnoho.
Ale jsou tyto nové metody opravdu
dostupné všem?
Můžeš