Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 15

15
můžeš / číslo 1 - 2015
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
O sochách
alidech
Každý člověk je jedinečný, neopakova-
telný subjekt. To platí vpřípadě, že je
geniální akrásný stejně jako jedná-li se
oopak předchozího. Každý znás jsme –
chtě nechtě – originálem, který, pokud
je poškozen nebo zničen, může být jen
opraven nebo nahrazen podobným.
Nic víc anic méně. Hrnec, džbán, který
se rozbije, může být zaletován, nějak
slepen, zadrátován.
Do jednoho hliněného hrnce dávala
moje babička jablka, atak dál vnaší
domácnosti sloužil; jeho použití bylo ale
omezeno. Voda se vněm vařit nedala, je-
nom se tam mohla na malém ohni dusit
švestková povidla. Ale nevyhodili jsme
ho, nadále zůstal funkční, nadále jsme
ho používali. Analogie sčlověkem, kte-
rému lékaři vrátí zdraví, ale už nemůže
dělat vše, co dělal před bouračkou, je
viditelná. Trochu se vrací do společnosti,
do které patřil. Sice kulhá, spomocí
druhých si ale sedne, pak třeba něco
píše, čte, směje se, nadále je členem naší
rodiny apatří mezi nás. Samozřejmě
že ten, komu amputovali nohu, nebude
dobíhat tramvaj ani pracovat umíchač-
ky jako zdravý člověk. Spomocí různých
přístrojů, po případné rekvalifikaci, se
ale může začlenit mezi ostatní. Zůstává
použitelný neboli funkční. Ale vyplatí
se to?
No – podle toho, jak ačím budeme pří-
nos takového člověka měřit.
Budeme-li jen ajen materialističtí
abudeme počítat, co nám to vynese,
tak asi spláčeme nad výdělkem. Léčení,
protézy, náklady na léky ana dopra-
vu do zaměstnání patrně přesáhnou
hodnoty, které ten člověk vytvoří, pokud
bude někde sedět ustroje aslepovat
kartony. Rubrika má dáti – dal, vedená
ve starém účetnictví, bude nevyrovnaná.
Tedy – nevyrovnaná zhlediska peněž-
ních výdajů. Ale zhlediska hodnoty
člověka azachování života bude plus
jasné. Všechno se přece nedá vyjádřit
jenom náklady na výrobu či na údržbu.
Davidova socha také nemá jen cenu
mramoru, ze kterého byla vytesána.
Obohacuje nás, pokud se dovedeme
dívat na její krásu. Patří do naší kultury
abez ní bychom byli chudší. Všichni.
Trochu podobné je to sčlověkem. Také si
mnozí tuto hodnotu neuvědomují, stejně
jako jiní netouží spatřit Michelangelovy
sochy.
Autorka je socioložka,
členka rady Konta Bariéry.
SLOUPEK
Jiřiny ŠIKLOVÉ
Jaká je situace udětí?
Kromě vrozených vad je nejčastější šilhavost
arefrakční vady (krátkozrakost, dalekozra-
kost, astigmatismus). Máme velmi dobrý
screening. Vyšetřováni jsou novorozenci iděti
vpředškolním věku. Vyšetřovací metody
jsou přitom paradoxně až moc dobré. Měřicí
přístroje totiž dokáží skenovat oko ina větší
vzdálenost. To je uneposedných dětí sice
velká výhoda, ale někdy se při screeningu zjistí
ito, co podrobné vyšetření nepotvrdí.
Dokážete vrátit zrak nevidoucímu novo-
rozenci?
Zázraky neumíme. Když se oči nevyvinou
správně, nedá se často nic dělat. Včasné roz-
poznání závažné, ale operabilní vady však
někdy opravdu záchraně zraku pomůže.
Když se patologie rychle odstraní, oko se
může dál vyvíjet normálně, přijímat podně-
ty anezakrnět.
Když někomu vrátíte zrak, musí to být
velmi emotivní chvíle pro pacienta ipro
vás.
Takové okamžiky jsou velmi silné. Nikdy
nezapomenu na staršího muže, který začal
sumělou rohovkou opět vidět. Telefonoval
mi – adoslova se zajíkal štěstím, byl tím
úplně nabitý. Tak silný projev radosti jsem
učlověka jeho věku nečekal.
Oční lékařství ale dokáže výrazně zlepšit
kvalitu života ivpřípadech, kde nejde otak
radikální obrat situace. Ztráta vidění je čas-
to nenápadný apomalý proces. Člověk si ho
ani neuvědomuje. Ohrožen je přitom nejen
zrak, ale celý člověk, protože vdůsledku
vady očí roste riziko úrazů. Velkou skupinu
tvoří lidé sdiabetem. Tzv. cukrovku má asi
10 % obyvatel anezřídka trpí problémy scé-
vami voku. Obecně jsou mezery vprevenci.
Vněkterých zemích je běžné, že na
péči předních odborníků, jako jste vy,
dosáhnou jen movitější pacienti. Unás je
naštěstí situace jiná; léčíte lidi bez roz-
dílu napříč sociálním spektrem. Doceňují
to čeští pacienti?
Myslím, že českým pacientům chybí možnost
srovnání se situací jinde. Doporučoval bych
jim vyzkoušet na vlastní kůži služby vNizo-
zemsku nebo vNěmecku. Unás je běžné, že
se někdo nechá na vyšetření dovézt sanitkou.
To tam neexistuje. VNěmecku se nikdo
nerozčiluje, když přijde ráno na kliniku, kde
ho vyšetří mladý doktor, anásledně čeká
do odpoledne na potvrzení od šéfa kliniky.
Mají vsobě disciplínu. Když se jdu léčit, tak
přece nemohu honit čas jako na závodech.
Na západě se na operaci šedého zákalu čeká
klidně tři čtvrtě roku ivíce. Čeští pacienti
jsou velmi netrpěliví, očekávají, že všechno
bude hned. Když se na vás někdo zlobí, jak
čeká na operaci, kterou nutně potřebuje teď
hned, azároveň je schopen řídit auto, je to
zvláštní. Přitom až 10 % lidí bez omluvy na
předem smluvený termín nedorazí!
Právě teď si píšu spánem zUSA, který
si unás chce nechat voperovat čočku, již
vzámoří ještě nepovolili. Byl jsem tam před-
Kdo je prof. MUDr.
Pavel Rozsíval, CSc.
Mezinárodně uznávaný přednosta Oční
kliniky akatedry očního lékařství Lékařské
fakulty Univerzity Karlovy vHradci Králové.
Pochází zlékařské rodiny. Medicínu
vystudoval vroce .
Je světově uznávaným oftalmologem,
držitelem řady domácích izahraničních
ocenění, členem mnoha odborných
společností. Provedl přes  operací
šedého zákalu apřes  refrakčních
operací.
Věnuje se pedagogické apublikační činnosti.
Byl zařazen do edice Kdo je kdo ve světě,
International Biographical Centre, England,
ho zařadil mezi vynikající osobnosti
. století aod stejného institutu dostal
Decree of Merit za mimořádný přínos
kpokroku vmedicíně.
Od roku  ženatý, otec dvou dětí
adědeček tří vnoučat. Nejstarší vnučka se
připravuje na dráhu záchranářky.
info
nášet olaseru, který ve Státech ještě skoro
nikde nemají. Tohle unás lidé nevědí amají
tendenci si spíše stále stěžovat, jak je to tady
špatné. Jestli někdo říká, že za totality na
tom bylo naše zdravotnictví lépe, tak vůbec
neví, očem mluví!
Týká se to ifinanční dostupnosti péče?
Spoluúčast pacientů je vČeské republice
minimální. Vše podstatné hradí zdravotní po-
jišťovny. Nadstandardy byly zrušeny. Kdo má
zájem, může se obrátit na privátní pracoviště.
VUSA je na padesát milionů lidí bez zdravot-
ního pojištění. Viděl jsem tam scénu, unás
nemyslitelnou, kdy lékař předepsal vyšetření,
ale vzápětí žádanku hodil do koše, když se
ukázalo, že pacient nemá zdravotní pojišťovnu
anemá na zaplacení. Za náš systém vděčíme
státu anadšení lidí pracujících ve zdravot-
nictví. Personál je podhodnocený, apřesto
odvádí kvalitní práci. Unás jde jen asi 30 %
peněz ze systému na mzdy. Na západě je to
klidně dvojnásobek. Proto jde až 20 % českých
mediků rovnou za hranice. Naopak knám při-
cházejí lékaři zvýchodu, ikdyž oftalmologie
se tento trend zatím tolik netýká.
Ajak vidíte budoucnost očního lékař-
ství?
Experimentuje se stechnickými náhradami
zraku. Problém je zatím přemostění infor-
mace do mozku. Vznikají čipy umístěné pod
sítnicí. Upigmentové retinopatie už je jeden
typ pomalu komerčně dostupný. Pacient ale
zatím nevidí úplně normálně, připomíná to
spíš kostičky, jak je známe ztelevize, když
např. zakrývají něčí obličej. Ale je to jedna
zcest, kterou se náš obor ubírá.
Experimentuje se stechnickými
náhradami zraku. Problém je zatím
přemostění informace do mozku.
Můžeš