Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

10

můžeš / číslo 1 - 2015

TÉMA: Nové možnosti medicíny

ozdraví, nemoci, nákladech, spotřebě

medicínské péče adalších souvislostech

konečně začnou hovořit aříkat pravdu.

Jezdím neustále po celém světě avidím,

jak ivmnohem bohatších zemích stojí

obyvatelstvo před zásadními otázkami –

mám platit vyšší daně, nebo si připlatit na

vlastním pojištění?

Mám investovat do cigaret, alkoholu

anezdravého jídla, nebo do zdravotnické

péče pro sebe asvou rodinu? Vyplatí se mi

být zdravý vsouvislosti smým zaměstná-

ním? Tady se podobná témata sice vodbor-

ných kruzích diskutují, ale na veřejnosti se

vše odbude všeobecným – máme sociální

stát audržíme ho. Jenomže on je vtéto

podobě neudržitelný...

Převažuje tento názor mezi lékaři?

Já jsem žádný odborný průzkum nedělal.

Ale znaší kliniky vím, jak jsou naši lékaři,

ale isestry adalší pracovníci zatíženi akolik

hodin tu musí trávit. Aniobyčejná pohoto-

vost na telefonu není žádný odpočinek. Na

naší klinice slouží čtyřiadvacet hodin denně

na telefonu tři lékaři adalší tři jsou přímo

vnemocnici. Adalší na sálech ajiných

pracovištích.

Vjedné severské zemi jsem byl před

několika lety svědkem konkrétní situace,

kdy vneděli zkoušeli zmalé nemocnice

zajistit pro mladého pacienta sinfarktem

myokardu provedení angioplastiky. Oslo-

�

vený kardiolog jim musel doporučit podání

léků rozpouštějících sraženinu, protože

nepřetržitá služba nebyla vté době rutinně

zavedena. Nebyly vyčleněny peníze na pla-

ty týmu, který by angioplastiku provedl. To

by byl unás skandál. Přesto jsou naši lékaři

podstatně hůře oceněni. Na druhé straně

vidím mnoho pacientů, kteří zdravotnický

systém doslova zneužívají. Jedni neposlou-

chají kvalifikované rady, klidně riskují,

apak žádají péči na vynikající úrovni. Další

skupina obchází různá zařízení anechává

se opakovaně vyšetřovat. Někteří přicházejí

sbanálním nebo dlouhotrvajícím problé-

mem uprostřed noci. Tohle přece není so-

ciální stát, to je jakýsi socialismus, možná

isprvky komunismu.

Přes všechny tyto bariéry dosahuje

česká medicína obdivuhodných vý-

sledků. Myslím, že IKEM, ale imnoho

dalších pracovišť má výborné výsledky.

Jsou české lékařské vědy nadány něčím

zvláštním?

Možná ano. Jednak existuje česká lékařská

škola, kterou založila skupina vynikajících

osobností vprvních letech minulého století.

Kromě toho jsme byli všichni vychová-

ni vtom, že je naší povinností pomáhat

každému kdykoli akdekoli. Bez ohledu na

čas adalší podmínky. To ve vyspělém světě

dávno není samozřejmost. Medicína se bere

jako každá jiná práce. Akdyž jako přednosta

kliniky vedu mladší kolegy ktomu, aby byli

opravdu nejlepší, aby se snažili vybudovat si

svou vlastní odbornou autoritu, někdy vidím

údiv – vjejich očích se zračí jasná otázka:

Proč? Jenomže tuto otázku nepřejdete laci-

ným odbytím, že jsou málo uvědomělí.

Nevidí totiž jasně, že čím budou lepší,

tím bude jejich zdravotnické zařízení lépe

prosperovat – aoni také. Je to dáno mnoha

faktory. Jednak stále ještě neproběhla

reorganizace zdravotnictví. Máme stále

mnoho lůžek, není motivace provádět výkon

ambulantně nebo vjednodenním režimu.

Máme hustou síť malých nemocnic, místo

abychom odbornou péči více centralizovali

do velkých, kde se využije vybavení akde

je odpovídající množství odborníků. Stále

chybí kontrola kvality – mnoho vyšetření

je prováděno zbytečně nebo jsou výsledky

špatně interpretovány.

Přesto méně dobří dostanou stejnou

úhradu jako výborní. Chybí systém soukro-

mého připojištění, který přináší do zdra-

votnictví další zdroje azvyšuje kvalitu. Co

stím? Aby bylo možné začít takové změny

prosazovat, je nezbytné lidem nejprve

vysvětlit tyto principy, ataké přiblížit, jak je

moderní péče nákladná. Achceme-li ji dál

rozvíjet, musíme omezit plýtvání areorgani-

zovat. Definovat standardní anadstandard-

ní péči. Umožnit soukromé připojištění, aby

si pacient mohl vybrat skutečně nejlepší spe-

cialisty ati – ijejich týmy – byli pak lépe oce-

něni. Bohužel vysvětlováním se nikdo příliš

nezabývá. Jednodušší je prostě populistický

příslib bezplatné péče včetně zrušení dříve

zavedených poplatků, které byly vpodstatě

symbolické.

Jaká je tedy vaše stručná odpověď na

otázku, co nyní umí avnejbližší době

bude umět česká medicína?

Umíme abudeme ještě lépe umět zachránit

život avrátit mu zvelké části kvalitu. Ale

jedno neumíme aumět nebudeme nikdy:

žít za naše dnešní ibudoucí pacienty jejich

životy.



Kdo je prof. MUDr.

Josef Kautzner CSc., FESC

Přednosta Kliniky kardiologie pražského

Institutu klinické aexperimentální medicíny

(IKEM).

Vystudoval . LF Univerzity Karlovy, několik

měsíců pracoval vprestižním Texas Heart

Institute adva apůl roku se věnoval

klinickému výzkumu vSt. George’sHospital

vLondýně.

Je světově uznávaným specialistou na

katetrizační ablace srdečních arytmií. Působí

vmezinárodních vědeckých organizacích, je

autorem aspoluautorem mnoha odborných

publikací.

info

Víte, když jsem jako mladý lékař

pracoval ve Všeobecné fakultní

nemocnici vPraze azabýval se

katetrizacemi, tak jsme si některé

katetry doslova stříhali zmetráže.