Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 32



PŘÍKLAD PRO OSTATNÍ

Město Chomutov

se snaží být bezbariérové.

Šestnáct úřednic

na zdejším magistrátu

a dva městští strážníci

umějí mluvit s neslyšícími.

V CHOMUTOVĚ MAJÍ JASNO:

ODSTRANIT VŠECHNY BARIÉRY

Text afoto: NAĎA KOCÁBKOVÁ

S

neslyšícími, nedoslýchavými či

hluchoněmými dnes mohou lépe

komunikovat úřednice zchomu-

tovského magistrátu, ale idva

strážníci městské policie. Chomu-

tov se tak snaží bourat dosavadní

bariéry. Kromě odstraňování

stavebních překážek, které dělají problém

tělesně postiženým, udělalo město další

vstřícný krok. Pomáhá neslyšícím. Šestnáct

úřednic adva městští strážníci absolvovali

zvlastní iniciativy avesvém volnu půlroční

kurz anaučili se základům znakové řeči.

„Slovo bezbariérový chápu minimálně ze

dvou různých pohledů. Každého napadne,

že mám namysli především stránku týkající

se stavebních úprav, ale jsem rád, že kromě

toho bouráme bariéru další,“ říká primátor

Jan Mareš. Dodává, že je pyšný natakový

přístup svých úředníků, kteří zvládli nelehký

úkol adnes mohou vesvé práci aktivně

pomoci službou, která zatím nikde vÚstec-

kém kraji nenašla následovníky. VCho-

mutově žijí nejméně dvě desítky lidí, kteří

novou službu uvítají. „Žádný oficiální registr

takových osob sice nemáme, ale znám

zChomutovska dvacet neslyšících, snimiž

jsem pravidelně vkontaktu,“ tvrdí tlumoč-

nice znakové řeči apředsedkyně krajské

organizace svazu neslyšících anedoslýcha-

vých Ústeckého kraje Eva Žáčková. Podle ní

však může naChomutovsku žít daleko více

neslyšících. Znakovou řeč využijí namagis-

trátu vpraxi především pracovnice sociální-

ho odboru, ale handicapovaní se spolehlivě

domluví také narecepci, stavebním úřadu,

úseku dopravním anamatrice. Vterénu

vypomohou iměstští strážníci David Herolt

aPavlína Mašková.

Úřednice, které základy znakové řeči

zvládly, tvrdí, že naučit se posunkům není

nic, co by se nedalo zvládnout, ale chce to

získat jistotu. „Chceme vkurzu dále pokra-

čovat, aby se nám znaková řeč pořádně zafi-

xovala,“ říká osvých nových dovednostech

Jitka Nejedlá. AŠárka Fuková to potvrzuje:

„Je to výborný pocit, když se dokážete sne-

slyšícím domluvit apomoci mu hned abez

tlumočníka.“ Doposud podle ní musela

většina lidí stímto postižením při návštěvě

úřadu či jiné instituce využívat právě služeb

tlumočníků. Je sice bezplatná, ale nacelý

kraj jsou tlumočníci jen čtyři, adva znich

jsou dokonce načástečný úvazek. Najejich

pomoc se tak muselo někdy počkat. Podle

Evy Žáčkové iprimátora Mareše je tato služ-

ba obrovský přínos. Naučit se znakovou řeč

totiž není jednoduché, ostatně jako jakou-

koliv jinou řeč. Podle Žáčkové se ti nejzdat-

nější mohou znakovou řeč naučit nejdříve

zarok, spíše zadva.

Proklientsky zaměřený chomutovský ma-

gistrát již dříve pamatoval naméně pohyb-

livé lidi. Například je vybaven jak zvonkem,

kterým si handicapovaní mohou přivolat

pomoc, tak ivýtahem, kde jsou tlačítka

upravena pro nevidomé. Pro občany, kteří se

sice kúřadu dostanou, ale pohybují se velmi

obtížně, je kdispozici vinformační recepci

vozík, aby pro ně cesta úřadem nebyla tak

náročná. Všechny tři budovy magistrátu jsou

vybaveny bezbariérovým sociálním zaříze-

ním. Chomutovský magistrát jde skutečně

vbourání bariér příkladem všem ostatním

institucím vkraji.

ŠÁRKA FUKOVÁ

A JITKA NEJEDLÁ

(vpravo) jsou pra-

covnice sociálního

odboru chomutov-

ského magistrátu,

které se naučily

základům znakové

řeči.