Strana 28
můžeš / číslo 1 - 2012
VÝTVARNÍCI KONTA BARIÉRY
Už na škole u profesora Svolinského jsem
vlastně setřásal manýry a učil se poctivě kreslit.
To v mém životě nebylo zas tak neobyčejné,
vždycky jsem musel bojovat sám se sebou, už
od dětství. Byly mi dva roky, když mě postihla
obrna, tehdy docela běžná. Kdo přežil, byl
zpravidla odsouzen k životu mrzáka se vším,
co to znamenalo.
ZPOVĚĎ MALÍŘE A GRAFIKA KARLA ŠAFÁŘE:
NEZOUFAT, ŽÍT…
Foto: JAN ŠILPOCH AARCHIV
N
avesnici, kde jsme bydleli, mě
čekal osud kuriozity, človíčka
naprimitivním vozítku, doživot-
ního outsidera. Jak jsem jen tro-
chu bral rozum, začal jsem bojo-
vat. Naučit se chodit anaučit se
kreslit! Cvičení acvičení, trénink
vpodmínkách, kdy žádné posilovny nikdo
neznal. Hrál jsem stolní tenis apostupně
se vypracoval až skoro mezi reprezentanty.
První zlom vživotě – vzali mě navyšší školu
uměleckého průmyslu doPrahy. Absolvoval
jsem ašel doKarlových Varů setřást ze sebe
zbytky prostředí, které mi vdětství dávalo
najevo, že moje šance jsou nulové.
Zjevení jménem gotika
Přeskočím kvýtvarnému umění – zjevením
evropských dějin je gotika. Najednou něco
úžasného, uměřeného, myšlenkově jasného.
ŽIVOT
S NÁSLEDKY
OBRNY
nezměnil
malířův pohled
– krása existuje.