Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

časopis pro ty, kteří se nevzdávají 

můžeš / číslo 1 - 2012

SLOUPEK

Daniely FILIPIOVÉ

Děti asvět

nevidomých

Člověku bylo dáno pět smyslů. Asi se

všichni shodneme natom, že nejvý-

znamnějším apro život nejdůležitějším,

nejnepostradatelnějším ze všech, je zrak.

Ztráta zraku nás uvrhne donepředstavi-

telné temnoty.

Ostatní smysly se sice zostří, ale vnímání

světa kolem nás bude prostě odlišné, apři-

znejme si, že nepředstavitelné.

Musím říci, že pro mě jako projektan-

ta není jednoduché vytvářet přístupné

prostředí pro nevidomé. Jak má vypadat

místo pro tělesně handicapované, si každý

architekt jen při troše snahy dokáže

představit apoté navrhnout azrealizovat.

Stačí, když bude naslouchat nebo si nastu-

duje podklady, kterých je dnes mnoho.

Vedle vyhlášky jsou kdispozici různé pub-

likace, které detailně popisují, ale hlavně

znázorňují bezbariérové prostory měst

ajejich objektů. Bude-li zvláště snaživý,

může si kdekoliv vypůjčit vozík aběhem

pár minut pochopí.

Ale jak se dostat dosvěta nevidomých?

Zavřít oči? Možná, ale to neumožní

pochopit, jak nevidomý vnímá svými

neobyčejně zjitřenými ostatními smysly

– hmatem asluchem – prostředí ajeho

terén. Jak vnímá nevidomý při své chůzi

pochozí plochu? Jak dokáže rozpoznat

různé typy povrchů jednak pomocí hole,

mnohdy ichodidlem?!

Ano, ivevyhlášce avdalších materiálech,

které má projektant kdispozici, jsou

popsána aznázorněna řešení. Ale úspěch

každého lidského konání záleží naschop-

nosti asnad imožnosti vcítit se doproblé-

mu. Prožít ho. Jak se ale dostat dosvěta

nevidomých?

Moje matka je silně slabozraká. Když jsem

to před lety vysvětlovala dceři, nechápala.

Pak jsem ji ale opakovaně viděla, jak cho-

dí pobytě se zavřenýma očima arukama

napřaženýma před sebou. Pohybovala se

podél stěn anábytku aosahávala si je.

Sedla si kestolu apokoušela se tam najít

různé předměty arozpoznat je, zkoušela

se napít, najíst.

Děti jsou zvídavé. Objevují svět kolem

sebe. Chtějí ho pochopit. Dodceřiny snahy

opochopení se dostal isvět nevidomých.

Také bychom občas měli býti dětmi, aby-

chom ty, pro něž nejen jako projektanti,

ale ijako spoluobčané vytváříme svět,

pochopili.



Autorka je senátorka.

zdravých dětí. Nejenže je téměř obvině-

na zčarodějnictví, ale ocitá se úplně bez

prostředků. Nelítostné zákony boje opřežití

vedou kodkládání dítěte. „Zažil jsem malou

nevidomou holčičku, která žila vchlívku se

zvířaty. Přitom šlo ovelmi chytré aspolečen-

ské dítě, jak se později ukázalo,“ vzpomíná

Filip Zoubek napříběh se šťastným koncem.

Jindy se ovšem happy end nekoná. Řada dětí

poztrátě zraku dodvou let umírá. Přitom jen

vEtiopii má trachom devět milionů dětí!

Před lidmi ze Světla pro svět stojí nemalé

úkoly. Nechtějí ale být „bílými muži, kteří zá-

zračně sestupují znebes jako spása“. Vevšech

projektech působí především místní lidé, ať už

jde oterénní pracovníky, oční kliniky, komu-

nitní rehabilitaci nebo tisk knih avzdělávání

pro děti srůzným postižením. Tok finanční

pomoci je zásadně co nejadresnější. Není

moudré předat peníze dorukou zkorumpo-

vané vlády či místní samosprávy. Filip Zoubek

přiznává, že má natyhle věci dost vyhraněné

názory. Pro někoho až kontroverzní.

„Přímá potravinová afinanční pomoc má

smysl vnaléhavých případech akrizových

situacích, jinak může taková byť dobře míně-

ná intervence přinést více škody nežli užitku.

Vzbuzování falešných nadějí ulidí vzoufalé

životní situaci považuji zanezodpovědné.“

Otazníky nad některými misemi

Podobně se výkonný ředitel dívá inaněkteré

lékařské mise ze zahraničí. Během krátké

doby se sice podaří operovat relativně velký

počet lidí, ale zpravidla chybí následná poope-

rační péče. Místní lékaři spodporou Světla pro

svět pak těžko získávají zpět důvěru místních

obyvatel anedokážou vyvrátit klamný mýtus,

že se Afrika bez bílých lékařů neobejde. Jako

příklad nedomyšlené pomoci sami Afričané

zmiňují snahu vozit odložené brýle načerný

kontinent. Většina dioptrických čoček je

namístě nepoužitelných. Staré brýlové obru-

by vysychají apři výměně skel praskají vruce.

Nehledě nafakt, že dovoz brýlí „zdarma“

má negativní dopad inatěch několik málo

místních optiků, kteří tím přicházejí oživoby-

tí. Přičteme-li celkové náklady nasamotnou

kampaň adrahou dopravu doAfriky, musíme

si položit otázku, má-li to celé smysl.

Možná si říkáte, proč posílat peníze

doAfriky, když ani unás doma nemají lidé se

zrakovým postižením narůžích ustláno. Pod-

mínky jsou ale nesrovnatelné. Aslepí jsou ti,

kdo zavírají oči, jak praví heslo Světla pro svět.

Netečnost kpotřebám nejpotřebnějších, byť

nadruhém konci světa, je nebezpečná ipro

nás samé. Přesto se najdou lidé, kteří doLight

For The World píší dopisy plné rasismu alid-

ské malosti. Nadruhé straně přes polovinu

všech nákladů naprojekty uhradí individuální

drobní dárci, jimž není lhostejný osud těch

milionů Afričanů spostižením zraku.

Připojit se mezi ty, kteří pomůžou, přitom

není vůbec těžké. Podívejte se nastránky

www.svetloprosvet.cz. Kvrácení zraku sku-

tečně mnohdy stačí pouhých osm set korun.

Zarok to představuje šedesát sedm korun

měsíčně, azaně obrátíte život člověka acelé

jeho rodiny ztemnoty dosvětla. „… Ano,

vidím…, vidím vás všechny!“ odpověděla

Sabira naotázku Filipa Zoubka. Ještě včera

nevidomá abezmocná žena se počtyřech

letech vtemnotě rozhlíží popokoji amar-

ně hledá slova díků. Doktor Fitsum Bekele

ivýkonný ředitel českého Světla pro svět sní

prožili tichý okamžik zázraku. 

MILIONŮM

AFRICKÝCH DĚTÍ

může odpotíží

sočima pomoci

banální léčba.

Zdravotnické

isociální péče je

však málo.