Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

ŽIVOT / PŘÍBĚH – SLUNCE VŠEM

soběstační, sami sobě i okolí velmi

nebezpeční, neschopní komunika-

ce. Ale mohou být také vynikajícími

specialisty v různých oborech, mi-

mořádně talentovanými a ceněnými

pracovníky špičkových firem.

V Turnově se můžete domluvit jen

se dvěma z nich, u ostatních potřebu-

jete zvláštní schopnost čtení z mimiky

tváře, zdánlivě nesmyslných pohybů

končetin, z očí nejednou uhýbajících

přímému pohledu. Tyto a další schop-

nosti zdejší pracovnice samozřejmě

ovládají a dokážou si také prosadit zá-

kladní pořádek a dodržovaní pravidel.

I když je musí připomínat třeba kaž-

dou hodinu. Znovu a znovu. Stokrát

a tisíckrát. Taková práce se dá těžko

zaplatit a současný sociální systém se

o to ani moc nesnaží.

Bohuslava Charousková se potka-

la s autismem díky lásce. Zkrátka

vyvdala kluka s postižením. Dlouho

pomáhala lidem s handicapem, jez-

dila na různé akce, dobře poznala

prostředí solidarity. A právě tam se

potkala se svým budoucím manže-

lem, který měl v péči autistického

Jana. Začali spolu žít, kluka adopto-

vala a zcela přirozeně to Bohuslavu

dovedlo právě do zdejšího centra.

Hodně se angažovala ve výstav-

bě Slunce, hodně se naučila jednat

s úřady, skvěle uplatnila své organi-

zační schopnosti. „Stát nemůže vědět

o všem. Musíte umět vysvětlit úřed-

níkům, s čím přicházíte. A nabídnout

také svou práci, svůj podíl. Jenom si

chodit stěžovat, naříkat a bezmocně

krčit rameny, to není cesta…“

Paní Bohuslava je optimistka. Ani

si nepřipouští, že by mohla narazit

na nepochopení anebo cynismus.

Má pozoruhodnou zkušenost – když

chcete pomoc, musíte tomu, kdo o ní

rozhoduje, pomoci, aby pochopil a re-

agoval. A ovšem je tu ještě její životní

zkušenost – její dvě dcery z přecho-

zího vztahu, Jan a nejmladší dcera,

už z nového manželství, jsou dohro-

mady skvělá rodina. Dobře se všichni

naučili, že Jan není závaží ani kom-

plikace, že je to příležitost, jak si vzá-

jemnou láskou a jistotou zlepšit život.

V Turnově se nejen pečuje, ale také

plánuje. Vyzkoušená podpora Li-

bereckého kraje, města samotného

i dalších obcí v okolí je základem pro

další rozvoj – mělo by přibýt jedno

patro, své místo by měla dostat kera-

mická pec, která už čeká ve skladu,

otevřou se možnosti pro další služby.

Veřejná podpora je pro ně nepostra-

datelná, ale jak se dívají kolemjdoucí,

když ze Slunce vyrazí skupinka na

procházku? „Snad jen pět procent lidí

se pošklebuje. Drtivá většina chápe,

že život s postižením není jednodu-

chý. A také chápe, že je to lidský ži-

vot. To je nejdůležitější…“ dodává paní

Marcela a při její celoživotní zkuše-

nosti je ta jednoduchá věta skoro lepší

než dlouhá vyprávění.



Slunce VŠEM, z. s.

Turnovská organizace nabízí centrum denních služeb

aodlehčovací služby pro osoby stěžkým mentálním

postižením či autismem.

www.sluncevsem.cz

Někteří se musí chránit.

Před sebou…

I svět autistů

je barevný.

Bohuslava

Charousková

se svým Janem