Strana 33
Aktuálně zlegislativy
Zvýšení minimální mzdy
pro osoby sinvalidním důchodem
a druhý úhel pohledu
Text: LUCIE MARKOVÁ
Ministerstvo práce a sociálních věcí
veřejně sdělilo, že ustupuje od slibu,
že minimální mzda u příjemců inva-
lidních důchodů bude k 1. 1. 2017
vyrovnána s obecnou minimální
mzdou ostatních zaměstnanců. Ná-
rodní rada osob se zdravotním po-
stižením považuje toto rozhodnutí za
diskriminační.
Na věc se dá ale dívat také z opač-
ného úhlu pohledu: snížená minimální
mzda u osob s invalidním důchodem
vznikla původně jako motivace pro
zaměstnavatele, kteří zaměstnají oso-
bu, jež pobírá invalidní důchod, která
potřebuje speciální podmínky pro
výkon práce, speciální zaučení (delší
a pečlivější než u zdravého zaměst-
nance), dohled při práci či např . vy-
koná z důvodu zdravotního omezení
méně práce za běžnou pracovní dobu
než zaměstnanec zdravý. Zajímavá je
tedy snížená minimální mzda např.
pro tzv. chráněné dílny, kde jsou větši-
nou podmínky práce upraveny přímo
potřebám osob s handicapem. *
Mzda a plat se poskytují podle
§ 109 zákoníku práce č. 262/2006
Sb., podle složitosti, odpovědnosti
a namáhavosti práce, podle obtíž-
nosti pracovních podmínek, podle
pracovní výkonnosti a dosahova-
ných pracovních výsledků. Zároveň
se v § 110 uvádí, že za stejnou práci
nebo za práci stejné hodnoty přísluší
všem zaměstnancům u zaměstnava-
tele stejná mzda nebo odměna z do-
hody.
Pokud tedy např. osoba na vozíku,
pobírající invalidní důchod, pracu-
je v běžné firmě na počítači a podá-
vá stejný výkon (podle § 109 a 110
výše) jako zdravý zaměstnanec na
stejné pozici, měla by jí bez ohledu
na sníženou minimální mzdu u osob
s invalidním důchodem náležet stejná
mzda jako zaměstnanci zdravému.
Na druhou stranu si dokážu před-
stavit situaci v chráněné dílně, kde
pracují např. lidé s mentálním po-
stižením. Někteří mohou potřebovat
nepřetržitý dohled nad výkonem
práce, práce vykonají méně než
např. zaměstnanec v běžné firmě
někde v pásové výrobě, případně
potřebují mnohem častěji přestáv-
ky v práci či specifický př ístup za-
městnavatele. Práce má pro tyto
osoby jistě pozitivní vliv na sociali-
zaci. Ale zaměstnavatel může reál-
ně namítnout, že práci nevykonávají
tak dobře nebo že jí nevykonají tolik
jako osoba zdravá za stejných pod-
mínek, a to je vzhledem k handica-
pu přece logické.
Podle mne tedy snížení minimál-
ní mzdy pro osoby s invalidním dů-
chodem pro některé zaměstnavatele
skutečně má smysl, a to především
pro chráněné dílny. Zamysleme se
tedy nad tím, jaký důsledek může
mít zvýšení (srovnání) minimální
mzdy právě pro tyto firmy, potažmo
pak pro jejich handicapované za-
městnance.
Autorka je ředitelka z.ú. DEBRA ČR
* Pozn.: súčinností od 1. ledna 2012
už podle zákona č. 435/2004 Sb.,
ozaměstnanosti, chráněné dílny neexistují.
Vyhrazují se jednotlivá chráněná pracovní
místa. To však neznamená, že chráněné
dílny dále vpraxi nefungují.
Dotaz reagující
na odpověď
vMůžeš 7–8/2016
Dobrý den, chtěl bych zareagovat na odpověď
zminulého čísla časopisu Můžeš. Jsem také po
pracovním úrazu. Teď vsrpnu mi bude 65 let
apobíral jsem úrazovou rentu. Vyřizoval jsem
si na OSSZ náležitosti se starobním důchodem
azeptal jsem se, zda renta bude mít vliv na
výpočet starobního důchodu (domníval jsem
se, že invalidní důchod tzv. pouze překlopí na
starobní ve stejné výši). Ale paní vedoucí OSSZ
mi sdělila, abych doložil výplatu renty za dobu,
po kterou jsem ji pobíral, že to lze zohlednit
do výpočtu starobního důchodu. Je pravda, že
jsem inějakou dobu po úrazu pracoval arentu
jsem nepobíral, ale velkou část doby jsem byl
výhradně na rentě. Bývalý zaměstnavatel mi
přehled bez problému poskytl stím, že už to
tak několikrát udělali. Avýsledek mě překvapil
– výše starobního důchodu bude occa 800 Kč
vyšší, než byl ID. Děkuji za odpověď.
OPRAVENÁ ODPOVĚĎ: Dobrý den, děkuji vám za
vaši osobní zkušenost aupozornění na nepřes-
nou odpověď.
Podle § 16, odst. 3 zákona č. 155/1 9 9 5 Sb.,
odůchodovém pojištění, se renta do vyměřova-
cího základu důchodu počítá – pokud se jedná
orentu po skončení pracovní neschopnosti:
„Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu
po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení
ročního vyměřovacího základu zahrnuje též
náhrada za ztrátu na výdělku po skončení
pracovní neschopnosti náležející za pracovní
úraz (nemoc zpovolání) anáhrada za ztrátu na
služebním příjmu (platu) po skončení neschop-
nosti kslužbě.“
Domnívala jsem se chybně, že pokud se zren-
ty neodvádí pojistné, není při výpočtu starobního
důchodu zohledněna. Zrenty po skončení pra-
covní neschopnosti se sice neodvádí pojistné,
ale to není vtomto případě rozhodující ado
výpočtu důchodu se započítává; nezapočítává
se ale náhrada mzdy po dobu trvání pracovní
neschopnosti.
Zároveň doplňuji, že podle § 16, odst. 4 zákona
č. 155/1995 Sb., odůchodovém pojištění, je doba
pobírání ID III. stupně vyloučenou dobou, ALE
vyloučit dobu nelze, pokud se kryje sdobou
vyplácení některé znáhrad uvedených vodst. 3
(tzn. nelze ji vyloučit, pokud je ve stejném období
vyplácena renta).
PORADNA Lucie MARKOVÉ
33