Strana 26
KULTURA
Nadšený
tulák
po kraji
Ve vašem díle nebývá malířství
asochařství odděleno. Malířská
tvorba působí sochařsky adře-
vo jako materie se neztrácí ani
zpláten.
Dřevo se mi opravdu promítá do
mnoha děl, vrací se ke mně jako bu-
merang, pokaždé jiná kresba let, jeho
barevnost – okrová i neapolská žluť.
Dá se něj dlouho jen koukat, dobře se
s ním žije. Už jako malý jsem si hrával
se špalíky dř eva. Pořád jsem něco vy-
ráběl, měl jsem totiž k dispozici dědo-
vu dílnu. Hodně jsem vyřezával a asi
v páté třídě jsem prohlásil, že bych
chtěl být řezbářem. Práce se dřevem
mne evidentně bavila – tehdy ovšem
takové řemeslo neexistovalo. Mamin-
ka mě proto dala učit na dřevomode-
láře. Později jsem se v Blansku vyučil,
ale při práci v továrně jsem zjistil, že
to pro mě není, a začal jsem vyrábět
šperky. Hodně věcí ze dřeva jsem
realizoval hned po škole, kdy pro mne
bylo dřevo prioritou. V dalším obdo-
bí jsem se věnoval plátnům, na nichž
hlavními motivy byla prkna a také
žebříky – které končívaly někde
v nebi. Moje častá symbolika. Dřevo
mi pořád někde vykukuje.
Sešli jsme se vateliéru jako dlaň,
ale vy jistě ně kdy potřebujete víc
prostoru…
Mám dřevěnou boudu, svůj dru-
hý ateliér, na chatě u Sázavy, a tam
mohu realizovat i velký objekt… Má
žena sice tvrdí, že chata je místo
k rekreování, pro mě se ovšem jedná
o prostor, kde mohu pracovat. Dnes,
po dobudování, mám skvělé místo,
chatu-ateliér. Dokonce jsem tam na-
Jako by stál rozkročený na
cestě mezi naším ajiným,
ideálním, báječným,
světem. Při svém toulání
chytá všechny odstíny
reality. Na jeho obrazech
pak vnímáme motivy
přemýšlivé, humorné
či magické, občas se
ovšem objeví také drsné
agroteskní úhly pohledu.
Objeví se tu také jeho
vlastní sochy – pevná
součást jeho malířského
světa. Je Michal Novotný
(známý pod zkratkou MICL)
malíř, nebo sochař? Dalo
by se říci, že je profesí
podobojí…
Text: MICHAELA ZINDELOVÁ
Foto: JAN ŠILPOCH