Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 20

Češi věří
vzítřek
NADĚJNÝ NEZISKOVÝ SEKTOR
Přestože by se na příkladu Mariany
Morari mohlo zdát, že li s postiže-
ním se v Moldávii dobře integrují, si-
tuace je podle jejích slov daleko ně
růžová a ona sama představuje spíše
výjimku potvrzující pravidlo. Za své
úspěchy prý vděčí především rodině.
„Rodiče pro mě chtěli to nejlepší.
V mých sedmi letech tatínek v dobré
ře našel speciální školu, kde jsem
byla od pondělí do pátku, na víkendy
mě vozili domů,vzpomíMariana.
Ač národností Moldavanka, byla za-
řazena do ruské třídy. Ve třídě nás
bylo sedm, tak se zdálo, že se nám
budou hodně věnovat. Ale po dvou
letech mě rodiče raději vzali pryč.
Vždyť do té školy byly dokonce scho-
dy! Pak už se rodina postarala o moje
vzdělávání v běžný ch školách.
Že se od dob jejího dětství někte-
věci mě jen velmi pomalu, do-
svědčují Marianina další slova: V
zemi existuje stále hrozně moc ba-
riér. Řadu snah o zlepšení hatí častá
korupce. Veřejné budovy mají být
podle zákona přístupné, stejně tak
existuje povinná pětiprocentní kvóta
pro zaměstnávání lidí s postižením,
ale v praxi se to vynucuje naprosto
nedostatečně. Velmi špatně přístup-
jsou i školy, takže lidem s posti-
ŽIVOT
Mariana Morari (29)
pochází zMoldávie,
apřestože se kvůli
muskulární atrofii od
dětství pohybuje na
vozíku, nebála se vyrazit
za studiem do zahraničí.
Již druhým rokem
navštěvuje Karlovu
univerzitu azapojuje
se do dobrovolnické
činnosti vJedličkově
ústavu aškolách. Díky
svým zkušenostem
může dobře porovnat
situaci unás avjejí
postsovětské domovině.
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: JAN ŠILPOCH
Ke studiu v Čes republice se
Mariana dostala přes mezinárod
studentský program zaměřený na
státy střední a východ Evropy.
V partnerství s Interdiak ho při-
pravuje Karlova univerzita a Diak
university z Finska. V experimen-
lm projektu, vytvořeném pro
devět studentů z různých zemí, se
zaměřuje na obor sociální pce.
Ačkoliv původně vystudovala něco
úplně jiného…
Ve svém rodném Kišiněvě jsem
se stala inženýrkou v oblasti textilní
a kožené výroby. Záhy mi ale bylo
jasné, že tohle dělat nechci. Zajímala
mě pomoc ostatním a práce s lidmi.
Začala jsem působit jako dobrovol-
nice a pracovat v různých moldav-
ských neziskovkách. Většinou byly
zaměřené na lidi s mentálním po-
stižením. Také jsem si v této oblasti
vyzkoušela pozici public relations
u sdružení Motivatia, vysvětluje
usměvamladá žena, s ž během
rozhovoru průběžně skáčeme od
angličtiny k ruštině, ale nevyhýbáme
se ani češtině, protože už i tu velmi
obstojně ovládá.
Můžeš