Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 31

SERVIS

31

Text: PhDr. VERONIKA REICHLOVÁ

Ilustrace: MIROSLAVA

KOLÁŘOVÁ ŠULCOVÁ

Disciplína duševní hygieny, nebo

chceme-li psychohygieny, nás učí,

jak chránit, pěstovat a udržovat své

duševní zdraví v dobré kondici, jak

zvládat a ustát nároky každodenní-

ho života, náročné situace, stres, jak

o sebe pečovat.

Často ale právě starost o své du-

ševní zdraví opomíjíme, ačkoli těles-

né hygieně se věnujeme zcela běžně,

pravidelně, každodenně, automatic-

ky. Přitom péče o duši nemusí být

záležitost ani nákladná, ani časově

náročná – jen vědět, jak na to.

Způsoby a postupy péče o du-

ševní zdraví fungují jako prevence,

když na nás žádná neobvyklá zátěž

nedoléhá. Stejně tak jsme-li vysta-

veni krátkodobé přechodné zátěži

(např. pohovor při nástupu do nové-

ho zaměstnání, zkoušková situace,

důležité rozhodnutí atd.), a konečně

i tehdy, když jsme vystaveni zátěži

dlouhodobě.

Při své práci se denně potkávám

s lidmi s handicapem, jejich blíz-

kými, kteří jim pomáhají a pečují

o ně, i s pomáhajícími profesionály.

Dvě naposledy jmenované skupiny

může právě uplatňování zásad du-

ševní hygieny chránit před vyhoře-

ním.

CO VŠECHNO TEDY MŮŽEME

PRO SEBE DĚLAT?

pro duševní rovnováhu je důležitá

naše celková životospráva – do-

statečný a kvalitní spánek, a také

stravovací návyky – neměli by-

chom se přejídat, měli bychom

myslet na skladbu, přiměřenost

a pravidelnost jídla (občasné drob-

né hříchy jsou ale dovoleny)

Poradna pro zdraví:

O duševní hygieně

je dobré se hýbat, podle možnos-

tí cvičit, třeba večer při televizi;

vůbec není nutné chodit do fit-

ness centra nebo do posilovny,

můžeme si podle svých moto-

rických možností klidně vytvořit

vlastní jednoduchou, třeba jen

protahovací sestavu, jít se projít,

cestou z práce vystoupit o jednu

nebo dvě zastávky dříve a dojít

pěšky

naučit se odpočívat (pro někoho

může být těžké vůbec to sám sobě

dovolit!) aktivně, ale i pasivně –

klidně si na chvilku lehnout a ne-

dělat nic

relaxovat, najít si techniky, které

jsou nám příjemné, ať už to bude

jóga, Schultzův autogenní trénink

nebo dechová cvičení

naučit se rozlišovat, co je v našem

životě podstatné, důležité, a co

méně nebo vůbec ne

dokázat se občas zastavit a uvědo-

mit si přítomnou chvíli (tady a teď),

radovat se ze života, třeba i z drob-

ností

rušit své stereotypy – např. při

cestě do práce nechodit stále stej-

nými ulicemi, ale cesty střídat

zkoušet a učit se nové věci (nová

jídla, místa, knihy, v duchu otázky:

Kdy naposledy jsem udělal něco

poprvé?, objevovat

zajímat se o dění kolem sebe

pěstovat své koníčky, to, co nás

baví, ať už to bude sběratelství,

hudba, ruční práce nebo čtení

dopřát si každodenní drobné rituá-

ly (pro někoho to je ranní káva, pro

dalšího přečtení novin)

udělat si drobnou radost, zažít něco

příjemného (potkáme se s přáteli,

koupíme si zmrzlinu…)

těšit se na něco, na maličkosti,

v krátkodobém i dlouhodobějším

horizontu

mít rádi sebe sama, být se sebou

spokojeni, s tím, jací jsme, s našimi

silnými i slabými stránkami

umět se pochválit za to, co se nám

povedlo (výborně funguje napří-

klad malá večerní rekapitulace,

kdy si před spaním probereme

všechno, co se nám za celý den

podařilo, co jsme zvládli)

Jak je vidět, možností, jak podpo-

řit své duševní zdraví, máme více;

jde jen o to vybrat si, co je právě to

naše, co nám vyhovuje, protože pro

každého to bude něco trochu jiné-

ho.



Autorka pracuje jako psycholožka

Speciálně pedagogického centra

Jedličkova ústavu aškol vPraze.

Při své práci se denně potkávám

s lidmi s handicapem, jejich blízkými,

kteří jim pomáhají a pečují o ně,

i s pomáhajícími profesionály. Dvě

naposledy jmenované skupiny může

právě uplatňování zásad duševní

hygieny chránit před vyhořením.