Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 31

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

31

můžeš / číslo 6 - 2014

Ať toho stihneme co

nejvíce! Ještě toho dne

jsme stihli ochutnat

červa, kobylku ajatýrka

na špejli, která jsme si

dost oblíbili.

Myslím, že sehnat ty správné parťáky pro delší vandrování

je jedna znejtěžších věcí. Přátelé, kteří by mohli dělat asistenty,

chodí do práce amají své rodiny.

úzkém přepravním vozíku, který se přesně

vejde mezi sedačky. Tento vozík však svámi

neletí. Takže když to na vás přijde během

letu, musí pomoci asistenti. Ikdyby ten vo-

zík letěl, toalety jsou tak malé, že je nemys-

litelné se tam dostat. My to ale po dvaceti

minutách zvládli. Hned jsem se cítil lépe. Po

dvacetihodinovém letu jsme vystoupili na

letišti vBangkoku. Hotel jsme měli zařízený

už zČech.

Na Bangkok jsme měli vyhrazené tři dny,

takže jsme ještě první večer vyrazili do města.

Ať toho stihneme co nejvíce! Ještě toho

dne jsme stihli ochutnat červa, kobylku aja-

týrka na špejli, která jsme si dost oblíbili. Pak

jsme šli nakoupit potřebné medikamenty.

Další dny jsme trávili putováním po chrá-

mu Wat Pho, plavbou po řece Chao Phraya

ajízdou takzvaným tuk-tuk vozítkem,

místním tradičním třístopým taxíkem. Ne-

vynechali jsme ani návštěvu striptýzového

baru. Nakonec jsme se do ničeho nepouštěli,

takže tato zkušenost je stále neprobádaná.

Doma to ocenili. Po třech dnech vBangkoku

jsme si půjčili auto Toyotu Fortunner, která

vypadala na obrázku jako Goliáš, ale ve

skutečnosti to byl Davídek. Míra se chopil

místa navigátora, což se ukázalo jako výbor-

ná volba. Standa se ujal řízení, já sKarlem

jsme se uklidili sfoťáky do zadních pozic

avyrazili směrem Chiang Mai. Začátek ří-

zení nebyl úplně jednoduchý, jezdí se vlevo

aoznačení silnic taky žádná velká paráda.

Myslím, že to Standa zvládl na jedničku. Jen

místo blinkru pouštěl stěrače. Čekalo nás

700 km cesty do velkého neznáma. Vprvní

chvíli jsme si mysleli, že to dáme za den, ale

to jsme se hodně zmýlili. Po západu slunce

jsme ujeli ještě asi 100 km, apak se kvůli

velké únavě uklidili do prvního hotelu.

Není hotel jako hotel

Podle panáčka, panenky apísma, které při-

pomíná rozsypaný čaj, jsme usoudili, že by

se mohlo jednat ohotel. Dost mě překvapo-

valo, že to bylo bezbariérové. To je vždycky

dobrá zpráva. Ale překvapilo taky to, že po

zaparkování za námi okamžitě paní zatáhla

plachtu, aby nebylo vidět auto. Hned jsme

ji zase odtáhli, protože bylo potřeba chodit

kolem vozidla. Ataké jsme ještě potřebovali

dojet někam pro pivo. Dalším překvapením

bylo, že dveře do pokoje měly malé okén-

ko se závěsem, všude velká zrcadla, pod

ručníkem kondom apřed pokojem ceník

srozdílnými cenami od dvou hodin až po

celou noc. Ano, je to tak. Přespávali jsme

vhodinovém hotelu. Samozřejmě jsme paní

řekli, že chceme bezbariérový pokoj, ale

také nejlacinější. Po pivku jsme se rozhodli

oznámit, že nechceme, aby nás ve dvanáct

vyhodila, ale že chceme přespat. Dobře to

dopadlo, paní vše pochopila.

Ráno jsme si přivstali, abychom byli

vChiang Mai co nejdříve. Měli jsme tam

tip na hotel bez schodů, ale bohužel už

neexistoval. Tak jsme museli shánět jiný.

Pokoje nebyly nikdy úplně bezbariérové

podle evropských zvyklostí, ale dalo se tam

smalou pomocí dostat. Většinou měly jeden

schod, apokud se vám vozík vejde do šede-

sátkových dveří, tak se tam dostanete ina

záchod. VChiang Mai nás lákaly chrámy,

hory, sloni amenší turistický ruch. Když

jsme vyrazili na vyhlídku Wat Phrathat Doi

Suthep, zjistili jsme, že je to dost turistická

část. Jedeme tedy více nahoru azkoušíme,

�

KRMENÍ SLONŮ

na ostrově Ko Lanta.

OCHUTNÁVKY

MÍSTNÍCH

POCHUTIN

v Bangkoku

na Khao San Road.

BUDDHA v chrámovém komplexu v Sukhothai