Strana 11
11
ly podstatně propracovanější. Někdy
napoví už samotná adresa, ze které
e-mail přišel. Sledujte, jestli v ní není
„m“ zaměněné za „nn“, „i“ za „l“ a po-
dobně. Zajímejte se, kam odkazy ve
zprávě skutečně směřují – po najetí
myší na odkaz se ukáže adresa v le-
vém dolním rohu prohlížeče. V řád-
ku s webovou adresou také hledej-
te zelený zámeček – symbol, který
ukazuje, že je webová stránka opat-
řena bezpečnostním certifikátem.
Skutečná banka ale nikdy nebude
a ani nemůže chtít přihlašovací údaje
a hesla k vašemu účtu.
Ajak na takové zprávy reagovat?
Phishingové e-maily je nejlepší vů-
bec neotvírat. Pokud už je otevřu, na
nic neklikat, a když už kliknu, nikde
nic nevyplňovat. A když se stane i to,
zavolat do banky a požádat, ať můj
účet zablokují, a pak oznámit věc
policii. Záchrannou brzdou, nejen
u internetového bankovnictví, je mít
nastavené vícefaktorové ověřování
a potvrzovat přihlášení či platby ješ-
tě kódem, který vám přijde do SMS
zprávy.
Základem bezpečného pohybu na
internetu je podle vás silné heslo.
Máte tip, jak ho vytvořit, aby se
dalo isnadno zapamatovat?
Alespoň 12 znaků, kombinace ma-
lých i velkých písmen, čísel a spe-
ciálních znaků – třeba hvězdička.
Jedním ze způsobů je vzít filmovou
hlášku, zkomolit ji a doplnit o spe-
ciální znaky. Třeba „pane4,Vy2jste-
4vdova5!“. Čísla označují počet pís-
men předchozího slova. Vznikne tak
na jednu stranu bláznivý řetězec, na
druhou stranu poměrně dobře za-
pamatovatelná věc. Dobrý ochranný
prvek může být i hrubka, která zvýší
odolnost hesla před takzvaným slov-
níkovým útokem, který se snaží najít
shodu mezi získanými zakódovaný-
mi hesly a slovníkovými pojmy.
Další možnost je používat správce
hesel, program, který hesla generuje
a rovnou i ukládá. Pak si stačí pama-
tovat jen jedno superheslo.
Možnost uložit si heslo nabízejí
ijednotlivé internetové stránky
– třeba když se člověk přihlašuje
do e-mailu. To je nebezpečné?
Nemusí to být nebezpečné, ale zále-
ží na kontextu a není ojedinělé, že se
u této volby zobrazuje poznámka, že
tím uživatel přebírá zodpovědnost.
Problém může nastat především při
odcizení nezabezpečeného zařízení,
třeba telefonu bez PIN kódu, note-
booku bez hesla. Pak všechny účty,
u kterých máte uložená hesla, vysta-
vujete riziku. Hesla byste si také nikdy
neměli takto ukládat na veřejných za-
řízeních – třeba na počítači v kavárně.
Internet je plný informací snad
ovšem, na co si člověk vzpome
-
ne. Jak se vnich ale vyznat?
Chovejte se tak, jako by byl každý
den apríl. Přemýšlejte o informacích
v kontextu a snažte se je ověřovat.
Nečtete jen samotné titulky a nadpi-
sy, které mají leckdy za úkol šoko-
vat. Vyplatí se sledovat, kdo zprávu
napsal, co v ní je a co není, pro koho
autor zprávy píše, a komu dané mé-
dium - ať už noviny, web, rozhlas
nebo televize - patří a zda nemůže
být zaujaté. Důležité také je, zda vů-
bec zpráva uvádí autora a jestli se
odkazuje na nějaké zdroje. I zdroje
je ale potřeba prověřovat, protože to
pořád může být jen šikovně ukrytá
reklama odkazující na studii, která
třeba neexistuje. Upravené mohou
být i fotky nebo dokonce celá videa.
Asi každému občas přijde do
e-mailu nějaké varování sdo
-
větkem „Tohle musíš sdílet!“.
Jak zjistit, jestli nejde ofalešný
poplach?
Přijďte médiím na kloub
Jak se vyznat ve světě fake news, dezinformací, hoaxů
adalších nástrah internetu, radí nový projekt Médiím na
kloub. Jeho cílem je probudit zejména vseniorech zájem
ofungování médií anaučit je kriticky hodnotit jejich obsah.
Do série besed vsedmi českých amoravských městech se už
vbřeznu zapojily osobnosti ze světa žurnalistiky iodborníci
na internetovou bezpečnost. Již . dubna projekt vyvrcholí
konferencí vPraze.
Médiím na kloub připravil SenSen Nadace Charty avidea
zbesed ivýukové materiály najdete na www.sensen.cz.
Senioři mají smůlu,
že s internetem
a technologiemi
nevyrůstali.
Pro internetové
útočníky jsou tak
často snadným
cílem.