Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 8

REFLEKTOR / BEZPEČNOST DOMŮ ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ
dou okolností působí také jako radní
pro sociální oblast a zdravotnictví na
Praze 14, kam Černý Most spadá.
„Moje žena pravděpodobně vy-
tvořila rekord, když mě za tři minu-
ty dokázala dostat na vozík. Naštěstí
to dobře vzala i naše dcerka, takže
za chvíli jsme byli na chodbě, kde už
ale pro kouř nebylo vidět. Kdo to ne-
zažil, nevěřil by, jak rychle se situace
může změnit. Evakuační výtah nejel,
tak jsme rychle utíkali do vedlejšího
vchodu. Tam jsme se s dalšími oby-
vateli domu začali těsnat na schodišti
za protipožárními dveřmi u otevře-
ných oken. Kdo byl na mechanickém
vozíku, toho vzali po schodech. My na
elektrických jsme dostali termofólie
a čekali. Po nějakých 30–40 minu-
tách mi jeden z hasičů nasadil masku
s přívodem kyslíku a vyvezl mě ven.
Dost se mi ulevilo. Teprve pak jsem
zjistil, kde a co vlastně hoří, do té doby
nebyl čas na vysvětlování,“ vzpomíná
přímý účastník evakuace Michal.
Jako první byli na místě policisté.
Vrchní komisař Martin Kavka vy-
vrací, že by hasiči nevěděli, že jedou
k domu s imobilními občany: „Je
pravda, že v systému je veden jako
bytový dům, takže v úplně první
chvíli to operační středisko netuši-
lo, ale ve chvíli příjezdu už to zasa-
hující jednotky věděly. Koneckonců
bylo jich tam schválně vysláno víc,
dohromady pět – tři profesionální
a dvě dobrovolné. Operační se vždy
ohlašovatele dotazuje na podrobnos-
ti o počtu osob, jestli jsou mezi nimi
děti, senioři nebo lidé s postižením.
Velitel zásahu rozhodl o celkové
evakuaci domu za účasti zdravot-
nické záchranné služby a Policie
ČR. Na místo si povolal tři evakuační
autobusy, což je předem domluvená
varianta s dopravním podnikem, aby
lidé nemuseli čekat venku v chladu.
Podle Michala Pragera však zpočát-
ku kapacita běžných nízkopodlaž-
ních vozidel nestačila, takže vše vy-
řešil až příjezd speciálu z linky H1,
který pobere více vozíčkářů. Celkem
bylo evakuováno 70 osob, z toho po-
lovina vozíčkářů. Někteří obyvatelé
přečkali celou akci na balkoně. Pat-
náct lidí hasiči zachránili ze zakou-
řených prostor domu, několik z nich
se nadýchalo zplodin, těm se dostalo
pomoci zdravotníků. Hospitalizace
nebyla nutná u nikoho z nich. Zvlád-
nutí samotného požáru nepředsta-
vovalo nakonec zásadní problém,
už před 3. hodinou ranní byl pod
kontrolou. Před pátou hodinou se
postupně lidé vraceli do svých bytů.
Zplodiny ovšem intenzivně zasáhly
oba vchody, bylo tedy nasazeno cel-
kem devět přetlakových ventilátorů.
A přestože došlo k rychlému odstra-
nění škod, i po dvou měsících byl na
chodbách stále cítit slabý zápach.
CHYBY AOPATŘENÍ
Všichni, s kým jsme mluvili, si po-
chvalovali profesionalitu a vstřícnost
všech příslušníků integrovaného zá-
chranného systému. Jelikož zde žije
také řada asistenčních psů, na místě
nechyběl ani pet medic. „Všichni byli
skvělí a patří jim veliký dík! Hlav-
ně policisté, kteří dorazili jako prv-
ní. Věcní, direktivní, ale přitom milí
a příjemní. Věděli přesně, co mají
dělat,“ hodnotí zásah Michal Prager.
Za malý zázrak Michal považuje,
jak rychle se podařilo obnovit pří-
vod elektrické energie, která je pro
lidi závislé na elektrických vozících,
ventilátorech a dalších pomůckách
Probudilo nás intenzivní
zvonění v intervalech.
Manželka Klára šla tedy
otevřít a ucítila z chodby
zápach. To jsme
znervózněli. Pak přiběhl
policista a přikázal nám
evakuaci přes vedlejší
vchod, s nímž je náš dům
propojen.
Evakuace je při
požáru domu pro
lidi spostižením
nejspecifičtějším
zpostupů.
Můžeš