Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 14

REFLEKTOR / NEZISKOVKY V REGIONECH

Bezpečnost

bydlení

V polovině listopadu loňského roku

byla média plná zpráv o požáru

v domě s pečovatelskou službou,

při kterém zemřela jedna klientka

a její asistenční pes. O dva měsíce

později, v polovině ledna 2020, byl

další požár v domově pro postižené

ve Vejprtech, jehož přímými oběťmi

bylo osm klientů. Ve Vejprtech měli

požární čidla pouze na toaletách,

kam chodili klienti kouřit.

Bydlíme s manželem v domě

s byty zvláštního určení. Bydlí zde

lidé s mobilitou na vozíku a také

lidé nevidomí. Je to panelák, sedm

poschodí, 46 bytů předaných do

provozu v roce 1979. Protipo

-

žární čidla samozřejmě žádná,

dva výtahy se staly evakuačními

poté, co byly připojeny na systém

veřejného osvětlení. Lze doufat, že

pokud by bylo nezbytné v domě

vypnout elektriku, snad se veřejné

osvětlení vypínat nebude muset.

Vlastní agregát dům nemá. Výtah

má nosnost na jeden elektrický

vozík, jeden mechanický vozík

a několik chodících. Vnitřní zadní

schodiště, které je na druhé straně

paneláku, může v případě nouze

použít člověk s mechanickým

vozíkem s asistencí chodící osoby,

pro elektrický vozík je k ničemu.

Po požáru na Černém Mostě byly

zrušeny zámky dveří k zadnímu

schodišti. Na parkovišti s vyhraze

-

ným parkováním před domem ob-

čas stojí vozidla tak, že sanita má

problém dojet ke vchodu, hasičské

auto by neprojelo.

Stejný panelák stojí před námi

a kolik dalších podobných po celé

zemi existuje? Kolik domovů pro

seniory či domovů s pečovatelskou

službou je vybaveno požárními

hlásiči v každém pokoji? Tak dou

-

fáme, že u nás hořet nebude…



Autorka je lékařka,

členka Rady Konta Bariéry.

SLOUPEK Lii VAŠÍČKOVÉ

Centrum ARPIDA

Akce. Rehabilitace. Pomoc. Integrace. Dobrovolnost. Agapé.

ARPIDA je českobudějovické nestátní neziskové zařízení

nabízející pomoc rodinám pečujícím oděti stělesným nebo

kombinovaným postižením od narození do  let. Rodiče

zokolí ikraje volí denní či ambulantní formu, týdenní

advoutýdenní pobyty využívají rodiny zcelé republiky.

Uvzniku Arpidy stála aktivní skupina rodičů dětí srůznými

formami postižení. Přípravné práce začaly vroce 

astavba centra byla dokončena otři roky později. Zásadním

způsobem se ovýstavbu zasloužil zakladatel vesniček SOS

Miloslav Ciboch (–). Po dostavbě ukotvili koncepční

nastavení na cílovou skupinu aprincipy ucelené rehabilitace

zdejší odborníci včele sprvním ředitelem Jiřím Jankovským.

Ten využil dlouholeté zkušenosti zterénní práce dětského

psychologa, ale isvá teologická studia avtiskl zařízení

křesťanský ráz.

Při veškeré činnosti se tedy ARPIDA opírá ozákladní principy

křesťanské etiky respektující vzájemnou úctu, sounáležitost,

sdílení, solidaritu aporozumění. Při poskytování služeb zde

zaměstnanci ctí princip ucelené akoordinované rehabilitace

ve smyslu celostního rozvoje člověka. Centrum plní roli

zdravotnického asociálního zařízení aposkytuje vzdělávání

od mateřské azákladní školy po střední školu praktickou nebo

místa pracovní rehabilitace anávazné podpory.

Zdroj avíce informací: www.arpida.cz

dovat nové projekty, aby klienti měli

další možnost rozvoje i v dospělosti.

Celých 26 let s nimi prožíváme jejich

tzv. malé velké boje a vítězství, a pak

by měli zůstat doma? Chceme jim

vytvořit podmínky dalšího rozvoje,

proto jsme přišli s výstavbou nazva-

nou Etapa příležitostí. Na našem po-

zemku vyrostou tři nové budovy pro

denní stacionáře a sociálně-terapeu-

tické dílny, kde dospělí klienti získají

dovednosti, aby se mohli zapojit do

běžného života v místě bydliště,“ říká

Marek Wohlgemuth.

V Arpidě už mají stavební povole-

ní, hotový projekt i žádost o dotaci

a čekají, jak to dopadne. Nechtějí, aby

u nich klienti zůstali navěky, ale aby

zkoušeli žít vlastní životy. „Chceme

motivovat rodiny a obce, aby vytvá-

řely bezbariérové byty a podporova-

né formy bydlení. Aby naši klienti žili

mezi lidmi. Jejich samostatná cesta

začíná bydlením, pak pracovními

příležitostmi a skupinou, do které

se začlení. Která je vezme mezi sebe

ne proto, že jsou postižení, ale kvůli

tomu, jací jsou lidé,“ předkládá ředi-

tel své vize.

A čeho by se v Arpidě koncem

roku 2020 rád dočkal? „Budu rád,

když letos začneme se stavbou, ne-

boť ji lidé nutně potřebují. Přeji si,

aby fungovaly léky na progresivní

formy svalového onemocnění. Budu

rád, když se objeví pozitivní výsled-

ky samostatného života klientů. Přeji

si, aby se podařilo získat v místech

bydliště potřebnou a správnou služ-

bu klientům, o které se už rodiče ne-

mohou starat, aby nebyli vytrženi ze

svého prostředí, na něž jsou zvyklí,

a jejich život důstojně pokračoval.

Tohle jsou mé sny, a i když se vždy

splní jen štipec, doufám, že se něco

podaří a posuneme se zas o kus dál,“

dodává na závěr Marek Wohlge-

muth.



Klienti se tady

mohou věnovat

jak umění,

tak sportu.