Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 23

23

ně věnoval výzkumu elektrofyziolo-

gie sluchu a možnostem stimulace

různých částí sluchové dráhy.

Je nutné připomenout, že ani

česká stopa ve vývoji kochleárních

implantátů není zanedbatelná. Dne

19. 1. 1987 byl na Klinice otori-

nolaryngologie a chirurgie hlavy

a krku 1. LFUK tehdejší FN I (dnes

součást FN Motol) v Praze MUDr.

Milošem Valvodou, CSc., ve spolu-

práci s prof. MUDr. Janem Betkou,

DrSc., implantován prvnímu pa-

cientovi kochleární implantát, kte-

rý byl vyvinut multidisciplinárním

týmem pod vedením doc. Ing. Jaro-

slava Hrubého, CSc. Vývoj inicioval

poté, kdy začátkem osmdesátých

let jeho tříměsíční dcera ztrati-

la sluch následkem meningitidy.

Přestože se kochleární implantáty

v té době ve světě postupně rozši-

řovaly, nebylo možné je do České

republiky dovézt.

Paradoxem života je, že dcera doc.

Hrubého se implantace nikdy ne-

dočkala, protože v jejím případě byl

promeškán časový interval mezi

ohluchnutím a implantací umožňují-

cí uspokojivý vývoj sluchového sys-

tému. Od počátku 90. let jsou v ČR

používány podstatně sofistikovanější

kochleární implantáty zavedených

světových výrobců a vývoj české

neuroprotézy byl ukončen. Kromě

našeho pracoviště jsou kochleár-

ní implantace prováděny u dětí na

další motolské klinice, na dalších

dvou pracovištích v Brně, v Ostravě

a v Hradci Králové.

DALŠÍ MOŽNOSTI

Přes obrovský pokrok a velké množ-

ství stále přibývajících informací

není doposud možné žádným ope-

račním ani jiným způsobem zasta-

vit progresivní zhoršování funkce

vnitřního ucha. Zatím ve fázi prvních

klinických experimentů je genová

léčba sluchových poruch, na výsled-

ky některých je možné se dívat s op-

timismem a nadějným očekáváním.

V současném okamžiku ale žádná

z publikovaných metod či přístupů

nenabízí výsledky srovnatelné a do-

stupné jako kochleární implantace.

Pro optimální efekt implantace

a rychlost pooperační rehabilita-

ce je nutné zachování nitroušních

struktur s minimálními změnami.

Jsou zavedeny chirurgické postu-

py vedoucí k uchování reziduálního

sluchu a minimalizující traumatické

a reparativní změny v kochleyi.

Vývoj však jde dále a snaží se

kombinovat jak technologické po-

kroky, tak poznatky z biologie či pa-

tofyziologie (obor medicíny, který se

zabývá poruchami tělesných funkcí,

které jsou způsobeny chorobami

nebo předchorobnými symptomy –

pozn. redakce).

Za posledních šedesát let se vý-

voj kochleární neuroprotézy posu-

nul tak výrazně, že se v dnešní době

stala standardem péče pro pacienty

s těžkou percepční sluchovou poru-

chou. V České republice se v průbě-

hu 30 let stalo uživateli kochleárního

implantátu již více než tisíc pacientů.

Jednorázově finančně náročná péče

umožní implantovaným zařazení

do běžného života a je prokázáno,

že v poměru nákladů a benefitu se

jedná o jedno z nejefektivnějších

vynaložení prostředků na zdravotní

péči. U dětí se již standardem péče

stala oboustranná implantace, u do-

spělých pacientů se snad v České re-

publice stane standardem v dohled-

né době.



Na motolské

klinice dnes

můžete dostat

špičkovou

evropskou péči.

Vývoj na poli

elektrofyziologie sluchu

a možností chirurgické

kompenzace těžkých

sluchových poruch ušel

od poloviny minulého

století dalekou cestu.