Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 12

REFLEKTOR / LIDÉ S POSTIŽENÍM NA UKRAJINĚ
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: JAN ŠILPOCH
Válečný střet na východě Ukrajiny
mezi domovskou armádou a prorus-
kými separatisty trvá už od března
roku 2014. Za tu dobu nenápadně
vymizel z hlavních zpráv světových
médií, nepřestává však přinášet no
oběti.
Vadyma Svyryděnka (44) a Vady-
ma Dovgoruka (24) spojují podobné
zážitky a vydaly by na akční film.
Když posloucháte, co prožili, místy
se skoro zdráháte uvěřit. Především
jak to někdo může přetrpět se zdra-
vou a ještě veselou myslí, kterou oba
Vadymové mají. Společný je jim však
také happyend a touha postavit se
čelem nové životní situaci prostřed-
nictvím sportu a osvěty o životě lidí
s postižením, především pak váleč-
ných veteránů. Dnes se oba snaží bo-
jovat proti předsudkům ve své rodné
zemi.
ZNOVU NA MARATON
Vadym Svyryděnko dostal v roce
2014 coby civilista povolávací roz-
Na sklonku loňského roku
zavítala do Prahy interaktivní
výstava Vítězové. ZUkrajiny
ji přivezli mimo jiné Vadym
Svyryděnko aVadym Dovgoruk,
dva veteráni tamního válečného
konfliktu. Přiblížili nám nejen
své neuvěřitelné příběhy,
ale také situaci lidí spostižením
ve své zemi.
kaz. Byl ženatý, měl jednu dceru, živil
se reklamou ve vydavatelském prů-
myslu. Kdysi po škole se stal i zdra-
votníkem, proto byl při mobilizaci za-
řazen jako paramedik. „Válka je velmi
špinavá záležitost. Není to vůbec ta-
kové, jako se to vykresluje ve filmech.
Střely vybuchují jinak, a hlavně oči
lidí jsou úplně jiné. To, co se stalo
mně, bylo něco mezi peklem a zázra-
kem,“ začne vzpomínat Vadym.
Jednoho únorového rána byl spo-
lečně se svým velitelem zraněn na
ruce a noze výbuchem tankové stře-
ly. Po ošetření byl naložen do trans-
portéru, který však cestou do zázemí
najel na minu. Výbuch mu způsobil
zranění hlavy i otřes mozku a ná-
sledný pokus o návrat na posledním
funkčním náklaďáku zhatila další
nastražená výbušnina.
Výbuchy a nepřátelská palba se
postaraly o to, že zůstal sám s velite-
lem uprostřed mrazivé noci, ve zdr-
cujících –20 °C. Rána se dočkal pou-
ze Vadym. Paradoxní je, že u sebe
měl funkční mobilní telefon. Dokon-
ce si i volal s přáteli z Kyjeva. Nikdo
mu však nemohl pomoci, nevěděl
ani, kde se přesně nachází.
Vadym Dovgoruk
žertuje, že na něj
díky protézám
přesně sedí
označení kyborg.
Kolik stojí pokrok?
Můžeš