Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

můžeš / číslo 3 - 2012

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

NÁZORY

Mnoho rodičů, asi podle svých zkušeností z dávných

let, školním jídelnám moc nevěří. Ještě si pamatují

„univerzální hnědou omáčku“ a třeba i trochu

kasárenský vzhled tehdejších prostor pro stravování

žáků. Dnes je situace úplně jiná a myslím, že nejen

u nás. Dokonce – a to je možná další překvapení – naši

žáci nemají většinou nadváhu, i když se i ti hodně

baculatí sem tam najdou.

JE TO LEPŠÍ, NEŽ SE ŘÍKÁ…

Text: LENKA POČÍKOVÁ

Foto: JAN ŠILPOCH

J

ak to děláme? Především nabízíme

výběr – jedno ze dvou jídel je vždy

lehké, se zeleninou nebo jinak nízkoka-

lorické. Rodiče ižáci si mohou vybrat

nainternetu nebo přímo vjídelně uob-

jednávkového boxu. Přestože je česká

klasická kuchyně stále oblíbená, najít

cestu kezdravé výživě tak těžké není. Naši

školáci postupně ochutnávají anakonec si

ioblíbí některá „zdravá“ jídla, třeba cizrnu,

zajímavě upravenou zeleninu či těstovinový

salát sbylinkami. Tato jídla jsme postupně

zařadili donašeho jídelníčku amohu říci, že

dnes mají ustrávníků úspěch. Každé jídlo by

mělo být nejen chutné, ale ihezky upra-

vené – oči také jedí, ato platí samozřejmě

ipro pokrm znetradičních surovin. Aby se

Rodinám pomáháme inovou službou

– každé ráno je vnašem chladicím boxu

připraveno nadvě stě čerstvě namazaných

chlebů nebo housek slehkou pomazánkou

(škola má zhruba 300 žáků). To bychom

dělat nemuseli, ale dobře víme, jak to chodí

– často se nesnídá astejně často chodí žáci

doškoly bez svačiny. Asi máme dobrý od-

had, svačinky nebo snídaně jsou každý den

vyprodány. Zajímavá je určitě také jejich

cena – stojí odpěti dosedmi korun.

Samozřejmé je pro nás vaření zčerstvých

surovin, přestože náš rozpočet rozhodně není

nafukovací. Dnešní dozor nad školními jídel-

nami je přísný jako nikdy vminulosti. Chodí-

me naškolení, dostáváme instrukce, co všech-

no musí školní strava obsahovat, anezbývá

TEREZÍNSKÁ

ZÁKLADNÍ

ŠKOLA je zná-

má moderní-

mi přístupy

– odintegrace

postižených

dětí přes

nejrůznější

mimoškolní

aktivity až

pojídelnu,

která nabízí

nejrůznější

„exotické“, ale

zdravé obědy.

Dnešní dozor nad

školními jídelnami

je přísný jako nikdy

vminulosti. Chodíme

naškolení, dostáváme

instrukce, co všechno

musí školní strava

obsahovat.

děti naučily jíst zdravě, vyžaduje možnost

výběru takového jídla nejen veškolní jídel-

ně, ale také vzor by měly mít ivdomácím

stravování. Rodiče často – chtějí vykonat

dobrý skutek – dítěti navolí např. zeleninový

salát namísto sladkého oběda, avýsledek

je takový, že školák slzí uvýdejního okénka

azávistivě hledí dokamarádova talíře stolik

oblíbenými buchtičkami se šodó.

Je zkrátka málo rodin, kde se soustavně

vaří racionální strava. Zdá se mi, že osvěta

často selhává, dětem se toleruje dlouhé

vysedávání upočítačů nebo televizorů, mají

minimální výdej energie, ato se potom proje-

ví najejich postavách apostavičkách. Ikdyž

zejména dívky zvyšších tříd dost často dbají

nalinii aboubelek je mezi nimi málo.

Velmi se nám osvědčily elektronické čipy;

děti si sjejich pomocí objednávají oběd azá-

roveň také slouží kbezhotovostnímu placení

akekontrole, zda bylo jídlo odebráno.

nám nic jiného než to co nejlépe zvládnout. Je

důležité si uvědomit, že zajišťujeme polovinu

denní dávky jídla pro školáky, ale druhá polo-

vina je už vrukou rodičů, ati nažádné školení

pochopitelně nechodí. Někteří mají málo času

nebo je příprava jídla moc nezajímá ahambur-

ger nebo brambůrky vrukou vlastních dětí jim

nevadí. Zkrátka životní styl se hodně změnil

aděti nato často doplácejí.

Myslím, že dobré školní stravování má

velkou budoucnost nejen jako osvědče-

ná služba, ale také jako „laboratoř“ chutí

asprávných návyků nacelý život. Takže

my nejsme jen kuchařky, ale čím dál více

vlastně také učitelky správných stravovacích

návyků, které budou jednou dnešní děti

potřebovat. Jen bychom ktomu uvítali větší

pochopení rodičů aasi ilepší rozpočty škol.

Ale to už je jiná úvaha. 

Autorka je vedoucí školní jídelny

Základní školy vTerezíně