Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

můžeš / číslo 3 - 2012

SLOUPEK

Daniely FILIPIOVÉ

Jde především

ozdraví

Jedním zparadoxů naší doby je, že jedna

část světa, ta ekonomicky méně vyspělá,

bojuje spodvýživou obyvatel, ta druhá část

zase sobezitou.

Leckdo si možná řekne, že obezita není až

tak závažný problém, že jsou mnohem horší,

nebo dokonce že to není žádná nemoc. Výro-

ky zlehčující tloušťku „No co, tak jsme tlustý,

hlavně že nám chutná!“, „Ať jsme tlustý

natři prsty!“ nebo rčení nahranici černého

humoru anechutnosti „Až tlustý budou

hubený, hubený budou studený“, známe asi

všichni. Jenže obezita je jedna zvelmi zá-

važných civilizačních chorob, která vesvých

důsledcích nesmírně vyčerpává již tak velmi

zatížené zdravotní systémy všech vyspělých

zemí. Obézní lidé trpí kromě jiného vysokým

krevním tlakem, chorobami srdce, zažívací-

ho traktu, mají ortopedické potíže.

Ulidí spostižením pohybového aparátu

chodících oberlích či používajících kpohybu

ortopedický vozík není tělo vdůsledku han-

dicapu zatěžováno fyziologicky, tedy tak, jak

ho uzpůsobila příroda, ale zcela nepřirozeně.

Jsou nadměrně zatěžovány horní končetiny,

trpí krční páteř, asamozřejmě podle typu

handicapu idalší klouby asvaly. Handicapo-

vaní, kteří průběžně nerehabilitují anesnaží

se své tělo posilovat, si zadělávají navážné

problémy. Aby tělo nepřirozenou zátěž zvlád-

lo, je třeba udržovat ho vmaximálně možné

míře pohyblivé avkondici. (Vím, očem

mluvím, zvlastní zkušenosti.)

Nyní si představte, že vaše tělo musí bojovat

nejen snefyziologickou zátěží vyplývající

zhandicapu, ale isnadměrnou váhou.

Proč? Proč si již tak komplikovaný život

ještě ztěžovat?

Před lety, když jsem se „dostala navozík“,

jsem svému rehabilitačnímulékaři řekla, že

si myslím, že bych měla trochu přibrat. Že

jsem neustále unavená, že nezvládám zátěž,

kterou nasvé tělo nakládám. Doktor se

zhrozil avykřikl: „Zbláznila ses? To si chceš

odrovnat všechny klouby narukou, anejen

ty klouby, ato jen tím, že budeš tahat nad-

bytečná kila?“

Nic se ale nemá přehánět. Honba zakrás-

ným štíhlým tělem, která se mnohým stává

alfou aomegou jejich života, není to, co by

mělo být naším cílem, ale alespoň přibližné

hlídání své váhy bychom rozhodně neměli

zatracovat. Jde totiž oto nejcennější, co

máme. Ozdraví. Auněkterých znás již

trochu podlomené. Tak proč si to ještě

zhoršovat.



Autorka je senátorka.

problém, pokud máme energetický výdej.

Ovšem večer se tělo zklidňuje apříjem

paliva už nepotřebuje. Stačí mu zelenina,

luštěniny atrocha libového masa. Neexis-

tuje přitom limitní hodina, pokteré byste

neměli jíst. Záleží natom, kdy jdete spát.

Když musíte fungovat dodvou hodin ráno,

večeře vdeset večer není prohřešek.

Důležité jsou bílkoviny

Pro lidi navozíku Lada Nosková ještě při-

pomíná význam vápníku abílkovin. „Kboji

sosteoporózou doporučuji přizvat mléčné

výrobky, hlavně mléko, sýry atvaroh. Bílko-

viny zase napomáhají růstu svalové hmoty

ahojení otevřených ran, jako jsou třeba

proleženiny. Jezte libové maso, ryby, kuřata

aluštěniny.“

Většina znás podléhá stereotypům azlo-

zvykům. Opakujeme stejná jídla asnimi

istejné chyby. Vykročit zbludného kruhu

nám brání především lenost avýmluvy.

Nemusíme si přitom nic úplně odepřít. Stačí

změnit poměr množství, načasování asklad-

bu jídla. Ineoblíbené potraviny si mohu

zpříjemnit. „Většinou je to jen otázka chuti

azvyku. Začněte tím, že si dooblíbeného

pokrmu postupně víc avíc přidáváte složky,

nakterou si chcete zvyknout.“

Lidé spostižením snadno poukážou

najisté komplikace. Ledacos jim déle trvá.

Oblékání, hygiena, doprava, nakupování

ivaření jim zaberou více času, takže mají

ideální prostor pro výmluvy, proč nestíhají

žít zdravě. Lada Nosková jim jisté objektiv-

ní potíže přiznává. „Někdy je to opravdu

složitější kvůli bariérám. Nemůžete jít

třeba dolibovolné restaurace. Primárně

nehledáte kvalitu, ale přístupné toalety,

takže snadno skončíte vefastfoodu, který

je má. Leckdo může mít potíže ise samo-

statnou přípravou jídla.“ Někdo to řeší

dnes populární krabičkovou dietou. Ta je

ovšem drahá, apředevším uživatele pasuje

dopasivní role. Ničemu jeho samého

nenaučí. „Důležité je přestat se vymlouvat,

překonat lenost ahledat vhodná řešení.

Každý to přece dělá pro sebe amnohokrát

se mu to vrátí.“ 

AČ VKAVÁRNĚ

plné dobrot,

Lada Nosková

vystačila

sneslazeným

čajem avodou

zkohoutku

ochucenou jen

citrónem.

Důsledky nezdravého

životního stylu

vozíčkáře dostihnou

dřív než člověka

bez postižení

ajejich dopady

bývají tvrdší.